Tak to vypadá, že se nám naše scéna zase ochudí o další kapelu s nádechem kultovnosti. Cerebral Turbulency zcela si zcela jistě za těch 15 let existence udělali jméno a v rámci svého grindujícího žánru bych je určitě řadil k tuzemské elitě. Ačkoliv pokud bych měl mluvit o mých oblíbených tuzemských grind skupinách, preferuji spíše ne tolik prasopalné NCC či Ahumado Granujo, ovšem ty už jsou taky v kopru.
Cerebral Turbulency na své nejnovější desce Segregace k nule totiž zcela otevřeně avizují ukončení své činnosti a to včetně krásně designově vyvedeného, velmi slušivého náhrobku na digipackovém obalu. Nevím, zda je k tomu vede „únava materiálu“ nebo ne zrovna decentní ztráta zpěváka Roba, kterou mnoho true fans této formace nemůže dodnes rozdýchat. Nové album je ale v rámci Cerebral Turbulency určitě dílo zdařilé a to včetně výkonu nového zpěváka. Mám takové vnitřní tušení, že si to možná kluci časem rozmyslí a zkusí to dál. A to i přes ten náhrobek. No uvidíme.

Bohužel nemohu příliš porovnávat novinku s dřívější tvorbou, protože ji neznám tak dobře, jak by asi bylo záhodno. Nějaké ranné věci bych sice doma vyštrachal, ale to už mi smrdí prací, takže to musí jít i bez nich. Vycházím tedy spíše z toho, co jsem slyšel na živých vystoupeních. A že jsem jich slyšel.
CT se na aktuálním cd prezentují rychlým poctivým grindcorem, s množstvím zvratů a kombinací. Nahrávka je profesionální po všech stránkách, to znamená zvuk, výkony muzikantů i originální obal (jako již tradičně) jsou zvládnuty na výbornou. Možná mě trochu zprvu zarazila čeština, která mi k této muzice trochu neseděla, ale poté, co jsem si na ní zvykl, jí shledávám spíše jako velké plus. Je to zajímavé a desce to dává zvláštní punc a nádech.
Škoda přeškoda, že v bookletu neuvedli znění textů. V místech, kde je zpěvákovi rozumět, a kupodivu jich je dost, zní slova vtipně a zajímavě. Možná ale, že v celkovém konceptu to tak není, nelze soudit. Rovněž krátká půlhodinová stopa zabraňuje právě včas tomu, aby mi nepukla palice, a nahrávka tak ve své krátkosti působí velice nadupaně, rozmanitě a energicky. Z muziky sálá extremní nasazení a je slyšet, že to kluci chtěli nakonec pořádně rozjet. Pro tuzemské grindery je toto album povinností. Takže pokud to má být konec, tak je to konec se vztyčenou hlavou!