Fantastická, deliriózní a hysterická - taková bývá hudba géniů. Taková byla i hudba Ericha Zanna, jehož violou byl okouzlen nejen chudý student z povídky H. P. Lowecrafta, ale i pánové z POSTCARDS FROM ARKHAM. A takový je i jejich nový videoklip!
Protože Lowecraftovy příběhy jsou základním stavebním kamenem celé existence POSTCARDS FROM ARKHAM, dovolím si malinko fanouškům přiblížit náznaky, které se v mystickém videoklipu "Erich Zann Syndrome" z dílny Frodyse a Jense Bogrena (OPETH, KATATONIA, SWALLOW THE SUN) objevují. Hudba může být sice krásná a dech beroucí, někdy to ovšem platí doslova. Hudba dokáže být i nástrojem strachu: může útočit i sloužit jako štít před temnotou. Z mého hlediska je toto zrovna pro metalovou a undergroundovou scénu typické: hudba vzniká z temnoty, zároveň před temnotou ochraňuje a zahání zlo zpátky.
Vesmír, ze kterého jsme přišli na svět, má také svou hudbu (nejen tu, která vzniká pohybem planet a třením objektů).
Hudba je doslova univerzálním jazykem, nosičem významů a příběhů.
Máme zde okno, které funguje jako díra do černoty Vesmíru - se vším tím chladem, větrem, nebezpečím a přítomností neznámého hned za okenními tabulkami. Máme zde hudebně nadaného jedince, schopného dekódovat univerzální jazyk, vyděšeného tím, co ví.
Popsané notové zápisy - pokusy o vysvětlení, jsou pohlceny nekonečností a tmou, stejně tak, jako nakonec život Ericha Zanna (v tomto případě Frodyse). Máme zde neskutečně zaprášené hudební nástroje kapely, a v neposlední řadě také skvělý a silný zvuk kytar, jemnou melodickou linku, šepot a zastřené vokály (které u PoA stojí vždy na vedlejší koleji).
Hudebně se POSTCARDS FROM ARKHAM neustále posouvají a mně se tento směr vývoje velmi zamlouvá. Jako jedna z mála českých kapel nikdy netrpěli na to, že by nebyli vzájemně sehraní, nebo že by teprve hledali a ustalovali svůj zvuk. Všichni jsou to vyspělí hudebníci s citem a potřebnými skilly. Sice svým způsobem stále kopírují zažité vzorce a osnovy písní, zároveň je ale dokáží posunout o level výše. Je to jejich zřetelný podpis, který slyšíme i na novém materiálu k desce „ØAKVYL“, která vyjde koncem tohoto roku.
Vypadá to, že si přeci jen pánové při vší té práci, skládání a koncertování našli trochu času se zregenerovat, zkoncentrovat energii a vpálit ji do nového alba, na které se už velmi těšíme!
