BATTLE DAGORATH - I - Dark Dragons of the Cosmos

BATTLE DAGORATH - I - Dark Dragons of the Cosmos

Satanismus, okultno, příroda, kraj.. to jsou black metalu velice známá témata. Existuje ovšem skupina kapel, které své myšlenky směřují někam dále - do vesmíru. Jelikož mě osobně téma vesmíru velice fascinuje, tak jsem zhudebnění tohoto majestátu hned vzal za své. Základním pilířem, naprostou legendou a nesmrtelnou kapelou svého žánru jsou švýcarští Darkspace. Tuto kapelu řadím k tomu nejlepšímu, co v black metalovém žánru kdy vzniklo. Jejich hudba je naprostou černou dírou požírající vše živé. Není zde světlo, ani naděje. Jen temný a nekonečný vesmír. Některé projekty, jako třeba britský Mare Cognitum, jednočlenný počin Jacoba Buczarskiho, je sice také žánrově příbuzný kolega, ovšem jeho "space/black" metal je barevnější a je to spíše projížďka na ocasu komety poukazující na tu barevnější stránku vesmíru. Poté tu máme další skvosty, jako například Midnight Odyssey, Auerole, Borgne, nebo právě BATTLE DAGORATH.

Battle Dagorath jsou mezinárodním projektem. Potkávají se zde hudebníci Z USA, Itálie a Švýcarska. Právě Švýcarsko je takovou vlajkovou lodí black metalu snažící se zhudebnit vesmír v celé jeho kráse a temnotě. K Battle Dagorath jsem se dostal skrze jejich třetí album nazvané "Cursed storm of Ages" . Album je to rozhodně kvalitní s příznačnou atmosférou, ale vadou je pro mě osobně přílišná délka. Dvě hodiny neprostupné hmoty je ,zdá se, trošku moc. Po třech letech tedy Battle Dagorath opět přilétli z hlubin vesmíru, aby nám naservírovali nové album "I - Dark Dragons of the Cosmos" . Kapela mezitím přesídlila k labelu "Avantgarde Music", který nám už delší dobu servíruje kapely podobného ražení a patří mezi mé oblíbené.  Dalším aspektem, který mě potěšil, je to, že Battle Dagorath přistoupili na jiný systém a album už má "pouhých" 57 minut. Skladby se pohybují kolem třinácti minut délky, takže je jasné, že o epické a atmosferické pasáže zde nouze nebude.  Co jsem si ovšem hlavně před poslechem alba říkal, je to, jak se dokáží Battle Dagorath odprostit od Darkspace a vytvořit si vlastní, autentický zvuk. Právě toto bych zároveň poznamenal jako největší problém alba. Ona tam ta snaha vymanit se samozřejmě je, ale existence Darkspace celé album stejně tak trochu sráží na kolena.

Album nás uvede do děje ambientně rušivým intrem. Skvěle navozuje atmosféru, takže spokojenost. S první regulérní skladbou ""Phantom Horizons Beyond" se dočkáme všech aspektů, o které prostě v tomto žánru není nikdy nouze. To znamená valící se stěna kytar, naprosto neprostupná zeď, na které se staví všechny doplňující elementy, jako jsou elektronické a klávesové vsuvky, dostatečně zabarvený a efektivní vokál a salva bicích. V této skladbě nečekejte žádné zvraty, nebo přílišné změny tempa. Atmosféra je zdrcující, stěna kytar dostatečně neprostupná a nemá zde smysl vymýšlet nějaké odbočky. Rozhodně nepřímočařejší skladba a klávesy zde, jako na ostatních skladbách, fungují skvěle. Osobně moc využití kláves u kapel nemusím, ale tady prostě své místo mají. S druhou ""Return to Gates of Dawn" se kytary stávají slyšitelnější, melodičtější a pro běžného posluchače přístupnější. Ovšem nemohu si pomoct, nejedná se zde o nic světoborného. Nic, co by mě osobně nějak zvedlo ze židle. Poté se v té temnotě ukáže kousek naděje, kousek světla v podobě epicky zasněné kytarové vyhrávky, která pozvolna přejde až do naprostého ticha a ambientu proloženého akustickou kytaru. Z tohoto mezipřistání kapela přejde opět do inferna z počátku songu - vcelku působivá část.
Dále skladby letí vesmírem v nastoleném tempu z předešlých chvil. Sem tam je toto tempo proloženo ambientem, klávesovými vsuvkami, které ovšem stojí za to a atmosferickým riffováním. Nic, co by ve mě vzbuzovalo nějaký větší dojem, než jen ten průměrný. Ovšem neberte to tak, že by se mi album nelíbilo, to rozhodně ne. Zde se opět dostávám k problému srovnávání s Darkspace. Nevyhnu se tomu. Kdo Darkspace zná, tak mu musí být jasné, že v tomto případě to prostě nejde. Nakonec se mi vlastně na albu vadí to, čím se kapela snaží odlišovat. Tím mám na mysli melodičtější momenty a ta světélka naděje v temném vesmíru. Prostě mi z toho nemrazí, nesedím tu s otevřenou hubou a už vůbec si nepřipadám jako člověk tak strašně nicotný, jako právě při poslechu Darkspace.

Konečná sumarizace je pro mě nesmírně náročná, jelikož Battle Dagorath vydali kvalitní album a neznat jiné kapely z podobného ranku, tak tam napálím 7/10, né-li 8/10. Pravda je ovšem taková, že toto bylo už mnohokrát slyšeno a za mě i v lepší podobě (Auerole, Darkspace, Borgne). No co si budeme. Nakonec je to pro mě lehčí nadprůměr a příjemně strávený čas, který ovšem příjemný být neměl. Pocity, jaké pociťuji u jiných kapel tohoto zaměření se nedostavují. 

6 / 10

Tracklist

1. From the Black Sun's Fire
2. Phantom Horizons Beyond
3. Return to Gates of Dawn
4. Through the Rite of the Stars
5. Transfixion of the Spheres
6. Psychic Abduction

Zostava

BSB - bicí, kytary, vokál, baskytara
Vinterriket - klávesy

Informácie o albume

Žáner: Ambient/Black Metal

Dátum vydania: 30.09.2016

Typ: CD

Dĺžka: 57:45

Vydavateľstvo: Avantgarde Music

Webová stránka: https://myspace.com/battledagorath

Krajina: Mezinárodní

Informácie o recenzii

Uverejnené: 2016-10-07 12:47:01

Prečítané: 1587x

Autor: Richard Selix

Richard Selix

Názory redakcie

Chýba názor redakcie