Přiznám se, že už několik let nevím, co od GRAVE DIGGER vlastně čekat. Vždycky, když se na novou desku těším, přijde zklamání. A naopak, když svá očekávání utlumím, jsem pak vlastně docela příjemně překvapený.
Přesně to je i tenhle případ. Od novinky těchhle německých matadorů jsem si totiž nic moc zajímavého nesliboval. A možná i proto, teď budu GRAVE DIGGER po dlouhé době opravdu chválit.

Kapela už předem avizovala, že "Fields of Blood" je posledním dílem trilogie odstartované v roce 1996 na "Tunes of War" a pokračující o 14 let později albem "The Clans Will Rise Again". A musím uznat, že tenhle závěr se opravdu povedl. I přesto, že ani tentokrát nesáhli hrobníci do svého arzenálu pro skoro žádné zásadní překvapení. A že zůstávají věrní heavíku, se kterým se po metalových bojištích potulují rovných 40 let.
Nikoho tak nepřekvapí, že i tentokrát ve velkém servírují šlapavé rytmy, ostré riffy a mohutné refrény. Tedy osvědčený recept, který můžete vztáhnout skoro na každou skladbu na téhle desce. Ať už je oblečená do poměrně rozverného hávu jako třeba "Lions of the Sea", nebo je v plné zbroji jako "Freedom".

Mimochodem, troufám si tvrdit, že právě druhá jmenovaná nebude chybět ani v koncertních plánech GRAVE DIGGER. Jednoduchý a šlapavý refrén je vyloženě stvořený k tomu, aby ho opakoval i několikatisícový dav. A dodal mu na působivosti. V dalších pasážích navíc song parádně odsýpá, a proto by byla škoda nepředvést ho na živo. Kromě něj stojí za zmínku například balada "Thousand Tears", ve které si Chris Boltendahl střihl duet s Noorou z BATTLE BEAST, nebo poměrně svižná "Gathering the Clans". Jedna z věcí, při které mi naskakují vzpomínky na klasická hrobařská alba z druhé poloviny devadesátých let.

To nejzajímavější si ale GRAVE DIGGER nechali na konec: Desetiminutový opus "Fields of Blood". Tak dlouhou skladbu přitom tahle westfálská parta nepředstavila už 25 let! A možná je to škoda. Svižné pasáže se totiž střídají s rozváženějšími, nohy si podupávají a v klidu nezůstane ani vaše krční páteř. A pak už přijde jen pozvolné uklidnění v podobě outra "Requiem For the Fallen" a… A celou tu jízdu si můžeme dát znovu!
Ani tentokrát se sice GRAVE DIGGER neubránili nudnějším místům, ta šťavnatější to ale bohatě vynahradí.