AYREON - The Source

AYREON - The Source

Po letech čekání je zpět Arjenův projekt AYREON se svým novým CD "The Source". Možná budete namítat, že už je to pár dní co to vyšlo, ale takový zážitek je potřeba vstřebat a naposlouchat vícekrát.

Rovnou první píseň mě dostává se svou melodií zahranou na flétnu, ihned následně zopakovanou kytarou a houslemi. Netypické akordy za sebou, nestačím se nadechnout a progressive klapky mě utvrzují, že tohle album se mi fakt bude líbit. Všichni zpěváci se záhy představují jeden po druhém – jejich výčet najdete na konci. Celé album je koncepční album, a je rozdělené na Kroniky. Kdo by neznal jedno z předchozích alb - "01011001", tak mohu doporučit už jenom z důvodu, že tato novinka je prequel toho alba. My jsme právě v první ze čtyř. Při nástupu druhé písně a jejího pomalého rytmu doufám v krásný ploužák. No – pomalé to je, ale na parket bych ve finále holku nepozval, píseň se v průběhu přiostří, musím však vytknout krásně poskládané vokály, které zas až tak hrubé nejsou. Opravdu se zde sešla elita power a symphonic metalu.

Po chvíli se dostáváme k části čísla dva. Mezitím co mi hraje "Star Of Sirrah", jsem trochu hledal a jako zajímavost mohu poznamenat, že několik vokalistů nahrávalo album v různých studiích a zemích, takže pokud jsem hledal správně, tak se natáčely vokály a některé nástroje v 6ti studiích dohromady v pěti zemích (Německo dvakrát). Druhá píseň druhé části je "All That Was" a je to jedna z mých nejoblíbenějších písní na albu. Krásná houpavá balada s irskými prvky. A jelikož zde vokály zpívá Simone Simons z EPICY, tak nebudu asi jediný, kdo si vzpomene na jejich poslední „Epický“ počin, kde měli krásné akustické písně. "Run! Apocalypse! Run!" je super rychlý kousek a líbí se mi Lucassenův cit pro vokály, které zde svými melodickými sbory připomínají například "Bohemian Rhapsody" od QUEEN, a co vám budu povídat – klávesové/kytarové sólo v této písně si mě získalo + Sammet ve vokálech – můj druhý vrchol alba. Po několikátém dohrání prvního CD musím uznat, že mi za chvíli začne z progressive hrabat – i když tedy pravdou jest, že toto album je více orientované kytarově, než klávesově, což je oproti ostatním AYREON docela změna.

CD dva, část tři. A… cože? Prvně jsem myslel, že mi opravdu už není pomoci, protože slyšet až skoro pištící vokály na začátku, tak v první chvíli jsem si řekl, že jsem si přehodil něco v přehrávači, ale ne – to jen další z Arjenovo překvapeních. "The Dream Dissolves" mi opět přednáší krásné klávesy. A kytarové solo – dokonalost… Zajímavostí je, že solo bylo nahráno nadvakrát. Poprvé se Arjenovi nezdálo, tak ho Marcel Coenen musel přehrát znovu. Poté Lucassen řekl, že je to jedno z nejlepších sól, co kdy slyšel.

Poslední část se věnuje znovuzrození, takže "The Rebirth "– čtvrtá část. Jak už jsem v začátku uvedl, celé album je provázáno příběhem a záměrně sem nic z něho nepíšu. Koupí alba to každý zjistí, kdo nemá peníze, může googlit a koupit ve vánočních slevách. Mezitím v hudbě zjišťuji, že "The Planet Y Is Alive!" Další vrchol veledíla. Miluji tuto míchanici zvuků. Klávesy, Hammondky, kytary, sborové vícehlasé chóry, a občasný melancholický feel skoro až k éře Pink Floyd. Tato melancholie doprovází i další píseň "The Source Will Flow", ale opět úplně z druhé strany – bicí se uklidní, kytary též, přichází na scénu vokály, zvukové efekty a klávesy. Závěr se opět ozvou housle, flétny – přesně tak, jak to začalo. "Journey to Forever" je výborná píseň, kde se nám ukáže snad vše – rychlé střídání rytmů, nástrojů, vokálu, zvuků – člověk by řekl, že už ho nic nepřekvapí, ale Arjen prostě ví, jak na nás. Poslední dvě písně už jsou pomalu rozlučkové. Poslední patří Mike Millsovi, zatímco u předchozí se rozloučí všichni ostatní, a teď již jmenovitě - James LaBrie, Simone Simons, Nils K. Rue, Michael Eriksen, Floor Jansen, Hansi Kürsch, Tobias Sammet, Tommy Karevik, Russell Allen a Tommy Rogers.

Hodina utekla (a ne jen jednou) a album je za mnou. Našel jsem tam toho dost a stále vím, že je hledání ještě přede mnou. Lehká odchylka od původních zvukových standardů nebyla ke škodě. Rozhodně jedno z nejlepších alb tohoto ro(c)ku.

9 / 10

Tracklist

CD I.
Part 1: The 'Frame
1. The Day That The World Breaks Down
2. Sea Of Machines
3. Everybody Dies
Part 2: The Aligning Of The Ten
4. Star Of Sirrah
5. All That Was
6. Run! Apocalypse! Run!
7. Condemned To Live

CD II.
Part 3: The Transmigration
8. Aquatic Race
9. The Dream Dissolves
10. Deathcry Of A Race
11. Into The Ocean
Part 4: The Rebirth
12. Bay Of Dreams
13. Planet Y Is Alive!
14. The Source Will Flow
15. Journey To Forever
16. The Human Compulsion
17. March Of The Machines

Zostava

Arjen Anthony Lucassen - kytary, syntezátory, klávesy

HOSTÉ:
Vokalisté:
James LaBrie
Tommy Karevik
Tommy Rogers
Simone Simons
Nils K. Rue
Tobias Sammet
Hansi Kürsch
Mike Mills
Russell Allen
Michael Eriksen
Floor Jansen
Will Shaw
Wilmer Waarbroek
Jan Willem Ketelaars
Lisette van den Berg
Zaher Zorgati

Hudebníci:
Joost van den Broek - piano
Mark Kelly - syntezátor
Maaike Peterse – cello
Paul Gilbert - kytara
Guthrie Govan - kytara
Marcel Coenen - kytara
Ed Warby – bicí
Ben Mathot – housle
Jeroen Goossens - flétny a foukací nástroje

Informácie o albume

Žáner: Progressive metal

Dátum vydania: 28.4.2017

Typ: 2CD, 2LP

Dĺžka: 88:33

Vydavateľstvo: Mascot Label Group

Webová stránka: http://www.arjenlucassen.com/content/

Krajina: Dánsko

Informácie o recenzii

Uverejnené: 2017-06-01 22:03:23

Prečítané: 1686x

Autor: Johnny Vavruška

Johnny Vavruška

Názory redakcie

Chýba názor redakcie