TEXTURES letos v květnu oznámili konec existence z různých osobních i profesních důvodů a nyní na podzim vyrazili na rozlučkové turné. Pánové přijeli do Prahy ve skvělé formě i náladě, takže večer to byl víc než vydařený.

První na scénu přišli řečtí MOTHER OF MILLIONS. Publika bylo v tu chvíli celkem po skromnu, ale na výkonu kapely se to nepodepsalo. Jejich prog rock byl i díky dobrému zvuku (pouze na začátku haproval trochu mikrofon) neodolatelný po všech stránkách a náladách tohoto žánru. Hlasové polohy, které střídal George Prokopius, se nedají zaměnit. Nemohu opomenout i ty momenty, kdy vzal kytarista do ruky smyčec a začal jim hrát na svůj nástroj. Nebo chvíli kdy zpěvák živelně skočil přímo k posluchačům a půl skladby emotivně odzpíval přímo u nich. Setlist se skládal z jejich druhého alba "Sigma" (2017): "Emerge", "Shine", "Silence", "Rome", "Collision", "Spiral".

Druzí na pódium přišli nizozemští EXTREMITIES. Popravdě jejich vystoupení se mi rychle začalo slévat do jednoho zvuku. Po technické stránce nemám co vytknout a bylo vidět, že do toho dávají opravdu hodně, ale u mě to tu správnou odezvu nemělo. Zpěvák příliš tlačil na pilu, místy až trhaně.

Ladies and gentlemen, let's go! Těmito energickými a radostnými slovy uvítal zpěvák Daniël de Jongh publikum… a dvouhodinový set TEXTURES mohl regulérně začít. Celý koncert byl plný skvělých hráčských schopností i zpěvu, který se zcela plynule přelíval z brutálního growlu do něžných tónů. Bubny byly tak přesné a razantní, až jsem se musela jít zblízka podívat, jestli je bubeník opravdu živý. Vzhledem k velikosti pódia, počtu členů kapely a toho, že klásevák byl uprostřed, jsem bubeníka ze své pozice prostě neviděla.

Asi po hodině hrání se celá kapela na chvíli ztratila a na pódium byli doneseny dvě židle. Kytarista a zpěvák si dali aktustickou vložku, aby po hodině řádění na chvíli vydechli oni i fanouškovský kotel. TEXTURES mám ráda, loni na Brutal Assaultu mě posadili za zadek a teď se jim povedlo znova. Odcházela jsem s úměvem na rtech a zároveň trochu hořkým pocitem, že se opravdu uzavřela další kapitola jedné kapely. Ale co už, třeba některé členy potkáme v jiných projektech… přiznejme si, že tohle jsou lidé, kteří nejsou zvyklí jenom sedět a nic netvořit. Z jejich setlistu si pamatujeme např.: "Oceans Collide", "New Horizons", "Shaping a Single Grain of Sand", "Illuminate the Trail", Zman", "Timeless".