Moje první oťukávání s touhle legendární kapelou se odehrálo před víc jak deseti lety a počátečním průvodcem jejich světem se stalo album „Emotive“. Tehdy jsem nechápala, co to sakra je, že vás může hudba doslova vcucnout a čuměla jsem na ně jako tele na nové vrata. „Naštěstí“ jsem měla dlouhé roky si na jejich podání hudby zvyknout… Představa, že na desku oblíbené skupiny čekáte řadu let, je asi noční můrou každého fanouška a popravdě měla jsem téměř na krajíčku, když od startu tohoto roku začala skupina pouštět ukázky z připravované nahrávky mezi své příznivce. Noční můra pominula a přání se zhmotnilo do téměř hodinového díla.

Jako úvod „Eat The Elephant“ byla zvolena stejnojmenná skladba, jež měkce našlapuje a bez obvyklé prodlevy téměř plynule přejde v „Disillusioned“. Ta je protkána jemnými klávesy a pomalu gradující kytarovou. Napínavou atmosféru má „The Contrarian“. O vše se postaral mystický úvod a celou svou stopáží si tuhle náladu velmi umně udržuje. U „The Doomed“ jsem velmi zvědavá na koncertní provedení, protože na desce je velmi silná a na živo tipuji, že bude kulervoucí. Navíc se stala nejpovedenějším singlem, ještě před vydáním samotného alba. APC si asi chtěli otestovat toleranci svých fanoušků, jinak si neumím vysvětlit elektronikou nabitou skladbu „Hourglass“. Závěrečná „Get The Lead Out“ je skoro sedmi minutovou meditací a velmi dobře zvoleným zakončením. Myslím si, že není třeba se dále rozepisovat, mohla bych vás připravit o to vzrušují kouzlo, které vámi bude projíždět, když budete objevovat další nepoznaná zákoutí A PERFECT CIRCLE. Jisté je, že se můžete připravit na velmi hutnou atmosféru, zajímavé zvraty a nečekané přeměny. A ano, kapela se zase posunula dál, ale to se dalo do jisté míry čekat. Ústředním vizuálním motivem se stala chobotnice a „Eat The Elephant“ vás obepne všemi svýma nohama a už nepustí. Je to příjemný domácí mazlíček. Roky čekání se vyplatily a kapela ometla prach z nedočkavých fanoušků. Snad na další album nebudeme muset čekat další desetiletí. Snad…