Nebaví vás neustále odrhovačky o Vikinzích, dracích a hrdinech na nablýskaných motorkách? Tak to pro vás může být LISHYNEEC to pravé. Zvlášť pokud máte rádi texty, které v sobě nesou poselství. Přesně to tahle parta ze Svätého Jura nabízí.

Nepotrpí si totiž na žádné sladké řečičky. Naopak, její texty v sobě mají thrashovou nesmlouvavost i punkovou drzost. Ať už zrovna upozorňují na lidskou samolibost a bezohlednost vůči přírodě nebo připomínají Balkán dob nedávno minulých.

Právě texty jsou v tvorbě téhle kapely stěžejní.  A jak už jsem naznačil, prim v nich hrají ekologická témata. Což je koneckonců jasné už z prvního pohledu na obal desky, který je z recyklovaného papíru. Hudební složka pak má za úkol poselství alba podtrhnout. Proto se místy stáčí do rocku, jinde přidává punkovou přímočarost a v dalším místě zase zatlačí na metalovou pilu.

Právě spojení přímočarosti a tvrdosti tvorbě LISHYNEECe sedne nejlíp. Přesvědčí vás o tom třeba „Komíny“, „Novou krajinou“ nebo „Moja voda“. Stále ovšem platí, že hlavní podíl na jejich působivosti má text. Což podtrhuje „Slobodan“. Skladba, jejíž slova vyšla před víc než deseti lety v srbském deníku Politika. Působivost této obžaloby Slobodana Miloševiče navíc ještě zvyšuje úvodní temná basa, kterou později střídá elegantní kytarové sólo. A tak se nedivte, pokud na zádech ucítíte nečekané mrazení.

Najdete ale také skladby, které textově trochu pokulhávají. Například anglická „At the Soundawn“ či strohá „Vy-Ja“. O to víc je v nich pak vidět až přílišná hudební jednoduchost a přímočarost.

Smysluplné texty připomínající neodvratnou cestu lidského rodu ke zkáze ale naštěstí nedostatky tohoto debutu hravě vyváží.