Gabriela Stašová - Metal očima vědy

Gabriela Stašová - Metal očima vědy

Nestává se často – spíše vůbec – že bychom zveřejňovali rozhovory s vědci. I metalová hudba a subkultura s ní spojená se však objevují v zájmu akademiků z oblasti společenských věd. Fenomén metal studies v posledních letech proniká také do České republiky a na Slovensko, přičemž u nás dokonce probíhají odborné konference, kterých se účastní vědci z celého světa. Pro část čtenářů a posluchačů metalu se může zájem akademiků o tuto oblast jevit jako překvapivá novinka, v každém případě jde o zajímavou skutečnost. O významu akademického studia metalu jsem si povídala s Gabrielou Stašovou z projektu Czech Metal Studies. Součástí rozhovoru je také výzva pro čtenářky a metalistky žijící v Česku, které se mohou zapojit do Gabrielina aktuálního badatelského projektu.

 

Předpokládám, že na to, aby se někdo zabýval metalem z pozice vědy je potřeba být zároveň fanouškem žánru. Jelikož se věnuješ i hudební publicistice, považuji za zbytečné se Tě ptát, jak dlouho metal posloucháš, zajímá mě však, jak dlouho se metalem a s ním spojenými fenomény zabýváš z pozice vědy?

Metalem jsem se odborněji zabývala už v rámci mé diplomové práce, která byla pojata obecněji. Tehdy jsem měla téma promyšlené již s nástupem na mé magisterské studium dvouoboru sociologie a muzikologie. Vlastně pro mě jiná alternativa neexistovala, a tím pádem jsem byla opravdu moc šťastná, když jsem na konci tohoto studia práci obhájila. Můj současný výzkum začal ve chvíli, kdy jsem byla pozvána na IV. českou odbornou konferenci o metalu. Po ní proběhla poutavá diskuze, při níž někdo pronesl, proč se nikdo v Česku nezabývá ženskou „menšinou“ v metalové subkultuře. Slovo dalo slovo a já se rozhodla tuto „díru na trhu“ zaplnit. Před rokem se navíc můj výzkum přelil do disertační práce díky mému přijetí na doktorské studium.


V čem osobně vnímáš potenciál a přínos akademického studia metalu a s ním spojené scény/subkultur(y)?

Osobně mám takovou teorii, že akademické studium metalové hudby, potažmo obecněji jakékoli populární hudby a s ní spojenými subkulturami, je velmi důležité pro pochopení současné společnosti. Žijeme totiž právě teď v době, kdy spousta lidí někam chce/potřebuje patřit. Ať už je ta komunita hudební nebo ne. A myslím si, že pochopit něčí touhu po začlenění se kamkoliv může být docela složitým procesem, protože ty faktory vůbec nemusejí být jednoduché. Konkrétně metal je pak žánrem, který je ještě stále obestřen nálepkou toho ne zcela pochopeného. I lidé, kteří se hudbou zabývají, mají o něm občas mylné a zkreslené představy a vznikají různé desinterpretace. Potenciál a přínos vnímám především v určitém rozšíření okruhu zkoumání v rámci jednotlivých vědních oborů, ale také například v internacionalizaci, protože v zahraničí je fenomén Metal Studies už zaběhlým pojmem.
 

Mohla bys čtenářům krátce představit projekt Czech Metal Studies, jehož jsi součástí?

Je to volné sdružení lidí, kteří se metalem chtějí zabývat a zabývají na úrovni různých vědeckých oborů. Czech Metal Studies založili lidé z brněnské religionistiky, ale Miroslav Vrzal, který je hlavním zakladatelem a „vedoucím“ tohoto spolku, chtěl samozřejmě působnost mezi obory i univerzitami rozšířit. I díky tomu jsou členy momentálně lidé zabývající se filozofií a sémantikou, lingvistikou, nebo hudební vědou a sociologií v mém případě.
 

V září ses zúčastnila již 7. české odborné konference o metalu, která proběhla pod záštitou Masarykovy univerzity v Brně. Kolik akademiků se této události zúčastnilo a odkud pocházejí? Byl o konferenci zájem i ze strany fanoušků?

Konference Metal and Transgression: Scenes, Politics and Religion byla v pořadí, jak říkáš, sedmou konferencí, ale druhou mezinárodní na poli českého akademického zkoumání metalové hudby. Pro nás bylo velmi potěšující, že se například účastnili lidé z Kanady nebo Nigérie, tak stejně z evropských států. Díky tomu, že konference probíhala hybridní formou, jsme mohli uvítat Keitha Kahna-Harrise, což je jedna ze stěžejních osobností světových Metal Studies. Akademické zkoumání metalu je zatím ale spíše záležitostí, která láká více odborníky, ačkoli oni sami jsou často fanoušci, a tak se okruh příznivců vlastně dostává více mezi další lidi a pomalu se rozšiřuje.

Pozn. autorky: Záznamy z konference a další videa projektu Czech Metal Studies je možné shlédnout na jejich YouTube kanálu.
 

Momentálně připravuješ svou disertační práci Ženy v černém, ve které se zabýváš dívkami a ženami na poli metalové subkultury, v rámci které se mimo jiné snažíš definovat, co to znamená být metalistkou. Co všechno je cílem Tvého aktuálního výzkumného záměru, a tedy i připravované disertace?

Má disertační práce Ženy v černém: Kvalitativní sonda do ženské identity metalové subkultury v současném Česku propojuje opět sociologii a hudební vědu, je totiž založená na širším kvalitativním výzkumu, který mapuje právě české metalistky. Projekt má za cíl dosáhnout především uceleného obrazu o tom, jak vypadá, přemýšlí a funguje česká metalistka současnosti, jaké je například její postavení a pozice – v době, kdy výzkum probíhá. Snažím se nastínit identitu české metalistky prostřednictvím hloubkových rozhovorů s mými participantkami, kterým patří velké díky za jejich účast. Bohužel totiž ještě stále není úplnou samozřejmostí, že každý můj výzkumný záměr pochopí.
 

Women in Blac


Jsou podle tebe „posluchačka metalu“ a „metalistka“ dva rozdílné pojmy, nebo se jedná o odlišné pojmenování pro totéž?

Samozřejmě jsem byla donucena se začít touto otázko více zabývat. V jaké chvíli si může daná žena dát přízvisko „metalistka“ a je toto pojmenování vůbec určující, anebo zračí jen jakousi pózu? Protože komunikuji se spoustou žen, které mají více či méně s metalem co dočinění, setkávám se s různými přístupy. A některé z nich v rámci vlastní image nikdy slovo „metalistka“ nepoužily. Dokonce jsem si všimla, že tento přívlastek byl možná trendem někdy před deseti lety, nyní je to naopak a některé ženy už se nechtějí jakkoli konkrétně definovat. A vlastně, ruku na srdce, ačkoli metal poslouchám a myslím si, že mu rozumím, sama bych se za typickou metalistku neoznačila. Myslím si, že kdyby tomu tak bylo, nemohla bych dělat tento výzkum. (úsměv)
 

V čem myslíš, že je zkušenost žen v rámci scény/subkultury odlišná?

To je velká otázka, na kterou se snažím ještě stále nalézt odpověď a snad se mi to během následujících let podaří – největší práce mě totiž ještě čeká. Nicméně, z toho, co jsem doposud zjistila, si troufám konstatovat, že ženy prožívají metal mnohem více emočně (ovšem niterně), dokážou jej velmi dobře definovat z hlediska hudebního i sdělovacího a také jej mají provázaný vizuálně. To znamená, že spousta žen bere metal i jako svůj styl a vzhled, i když ani to není pravidlem. Mám za to, že jejich postavení, ačkoli jich za poslední léta výrazně přibylo, je stále bráno lehce raritně. A proto, když například žena navštíví extrémně metalový koncert, může se setkat s předsudkem: Ty jsi tady určitě kvůli nějaké póze nebo kvůli těm chlapům, že? (smích)
 

Na závěr zbývá poslední, avšak velice důležitá otázka – jakými způsoby se mohou zájemkyně do Tvého výzkumného projektu zapojit?

Co se týká hlavních rozhovorů, vzorek je již asi nasycený. Momentálně se snažím zapracovat také na obrazové části, kterou bych ráda k disertaci přiložila. Kromě toho, že fotím metalistky na koncertech, sbírám jejich portréty, abych ucelila nebo naopak naprosto popřela obraz o tom, jak by měly vypadat. (úsměv) K tomu mi slouží také popularizační stránka na Instagramu, která byla založena za tímto účelem. Tímto bych ráda oslovila i „holky z davu“, kterým se jen trochu moje myšlenka zamlouvá, aby se nezdráhaly – a klidně mi mohou svůj portrét také poslat! Pokud navíc některá z metalistek či posluchaček metalu usoudí, že by k dostupným informacím o mém projektu potřebovala nebo chtěla něco dle ní důležitého doplnit, může mě také kontaktovat. Jsem otevřená diskuzi a za jakýkoli nový podnět budu jen ráda. Ten projekt totiž netvořím pouze já, ale i další ženy v černém.
 

Děkuji za rozhovor a budeme držet palce s výzkumným projektem!

Pro zaslání fotografií či další účely výzkumu je možné kontaktovat Gabrielu také prostřednictvím e-mailu g.stasova@seznam.cz.

Informácie o článku

Uverejnené: 2023-11-20 14:22:04

Prečítané: 739x

Autor: Monika Otmara Kašparová

Monika Otmara Kašparová

Názory redakcie

Chýba názor redakcie