Chytľavé riffy, drvivé bassy, dychberúce vokály i návykové melódie - to všetko ponúkol rok 2019!

Radi by sme sa znovu poobzerali po širokej škále žánrov, ktoré tento rok obohatilo mnoho skvelých a výrazných albumov. To najlepšie a najzaujímavejšie, čo hudobná scéna priniesla, pre vás zrekapitulujeme v spoločnom článku našich redaktorov.

Dali sme dohromady najsilnejšie dojmy z počúvania albumov, zážitky z koncertov/festivalov a všetkého toho, o čom Metalirium je, a teraz vám tieto dojmy prehľadne naservírujeme.
Naši redaktori sa popasovali s nasledujúcimi otázkami:

 

3-5 (alebo: tohtoročné top 3-5 albumy)?
Adela Melová:
CATTLE DECAPITATION - "Death Atlas"
GAAHLs WYRD - "GastiR - Ghosts Invited"
BORKNAGAR - "True North"
DEVIN TOWNSEND - "Empath"

Marek "Fajo" Falat:
ALCEST - "Spiritual Instinct" (Francúzski post-metaloví miláčikovia ma nikdy nesklamú, na novinke dokonca prevláda ich metalovejšia tvár a výsledok je predsa dosť odpočinkový. Silné nápady a dávka melanchólie však opäť nechýbajú.)
ESOTERIC - "A Pyrrhic Existence" (Na návrat legendárnych funeral doomových Angličanov som čakal dlho, výledkom je monumentálne dielo plné záhrobných motívov i ambientných zvratov.)
EVERGREY - "The Atlantic" (Švédska progresívna stálica servíruje všetko, čo mám u nich rád. Šikovné riffy, zaujímavé melodické nápady a Tomov emotívny vokál, ktorý ma nikdy neprestane baviť.)
SWALLOW THE SUN - "When A Shadow Is Forced Into The Light" (Môže smrť najbližšej osoby „posunúť“ umelca k tomu, že napíše jedno zo svojich najsilnejších diel? Juha Raivio sa o to ani nepokúša, jeho výsledok však radím medzi klenoty melancholického melodic doom/death metalu. Na tomto CD je povedané všetko!)

Martin Mayer:
TOOL - "Fear Inoculum"
WASTE OF SPACE ORCHESTRA - "Syntheosis"
SCHAMMASCH - "Hearts Of No Light"
BORKNAGAR - "True North"
SOILWORK - "Verkligheten"

Kristýna "Sirien" Vybíralová:
Rok 2019 byl mimořádně bohatý na dobrá alba napříč žánry. Vybrání top 5 bude tak trochu osobnější, než jak hodnotím alba při recenzích. O to těžší to je, když dobrých “top 20” jsou srdcovky. A ač je to překvapivé, v “topce” tentokrát nebude ani DEVIN TOWNSEND, ani OPETH, ani LEPROUS, ba ani ALCEST, na které nedám dlouhá léta dopustit. Tedy:
SWALLOW THE SUN - "When A Shadow Is Forced To The Light" (Tohle album má takový náboj, takové kouzlo, tunu citu vážených gram po gramu, plus jednotlivé písně zůstávají v hlavě dlouho předlouho, že bez nich bych mých “top 5” nebylo úplných.)
CULT OF LUNA - "A Dawn To Fear" (Propracované, atmosférické, těžké a mě osobně sedlo přesně do nálady v době, kdy vyšlo.)
MOTHER OF MILLIONS - "Artifacts" (Tohle byla láska na první poslech. Na nahrávkách si dávají velmi záležet a ani jsem neočekávala, že by vyšlo polovičaté dílo.)
VINSTA - "Drei Deita" (Za to, že se někdo dokázal přiblížit zvuku mého milovaného “Blackwater Park” - a to už se prostě často nestává. Navíc s originálním přínosem a jódlováním, hehe.)
GLARE OF THE SUN - "Theia" (Jela jsem ho několik hodin za sebou ve smyčce a nepřišla jsem na nic, co by mi vadilo.)

Radek Chlup:
Je to samozřejmě subjektivní názor každého redaktora, ale pro mě osobně byl rok 2019 hudebně zásadní. Ne jen, že jsem v hudbě našel sám sebe a to, co hledám, ale zároveň vyšla spousta opravdu dobrých desek, z nichž hned několik může usilovat o status desky roku, tedy alespoň v mých očích. 
ALCEST - "Spiritual Instinct" (Čekání bylo dlouhé a plné obav, které byly zcela zcestné. ALCEST nahráli něco, co s obrovskou chutí označuji jako umělecké dílo. Proč zrovna “Spiritual Instinct”? Je to snadné - je to hluboké, jeho poselství má pro Neigeho důvod, cítím z toho skromnost a pokoru, ale zároveň ono poselství je zde propojeno s hudbou, která je v rámci diskografie v něčem nostalgická a v něčem novátorská, což je naprosto ideální stav. ALCEST reflektují skutečné umění, intuitivní a instinktivní. Prostě tady a teď, upřímně a krásně.)
CULT OF LUNA - "A Dawn to Fear" (Švédská legenda se svým novým albem na alternativní scéně vystavěla další obrovský monument, který se majestátně tyčí až k nebesům. “A Dawn to Fear” je mostem mezi životem a smrtí, skrze temná údolí samoty, zmaru a strachu. Roztáhlé kompozice dusí silnou atmosférou, která se line prostorem, stejně tak jako zvukem prostupuje jeden motiv za druhým, bez skulin či prázdných míst. Mistrovské dílo, myšlenkově i hudebně. Subjektivně tedy korunuji vládce toho tvrdšího post-metalu.)
CHELSEA WOLFE - "Birth of Violence" (Leč jsem prvně z nového alba této královny temnot tolik nadšený nebyl, nakonec CD odhalilo černý závoj tajemství a podmanilo si mě svými posmutnělými melodiemi. Je v tom cosi přitažlivého, lákavého. Zkrátka, písně této hudebnice mi neustále hrají v hlavě. Deska je návratem ke kořenům v rámci diskografie, ale je mnohem kompozičně i technicky vyspělejší.)
LINGUA IGNOTA - "Caligula" (Zmučená duše, srdce roztříštěné na milion kousků. Skrze utrpení přišla LINGUA se svým druhým albem, které je jako přehlídka těch nejhorších emocí. Písně jsou nasáklé zoufalstvím, ale i nenávistí a zuřivostí. Hudba, která je postavena zejména na vokálech, není procházkou po růžové zahradě. Ukazuje drsnou a krutou realitu. Upřímnost zde tkví v opravdu bolestných emocích, ale album nezapomíná ani na silné hudební nápady. Silná věc s otiskem identity zpěvačky, která určitě není všední a rozhodně nezapadne, stejněn jako nezapadla v životě. Je jiná, a to platí i pro její hudbu.)
LOST IN KIEV - "Persona" (Malá kapela, která vydává velké desky. Přesně tohle jsem o pařížské naději post-rocku psal v jedné ze svých recenzí. A Persona rozhodně velkou deskou je. Je to závan čerstvého větru, který rozvířil žánrové vody. Jde ještě o postů-rock, nebo se zde již bavíme o sci-fi soundtracku? Ne, je to obé. Propracovaný příběh však přesně odpovídá hudbě, která jej následuje, a to je provedeno strhujícím stylem. Ano, mají styl.)

Matej Makovický:
SERMON - "Birth Of The Marvellous"
BLACK SITES - "Exile"
FVNERAL FVKK - "Carnal Confessions"
BLOOD INCANTATION - "Hidden History Of The Human Race"
EXHORDER - "Mourn The Southern Skies "
Tieto albumy sú veľmi tesne na vrchole môjho tohtoročného rebríčka. Celkom vtipné, že každý album zastupuje iný subžáner metalu (prog, heavy, doom, death a thrash).

Michal Kmeť:
EQUIPOISE - "Demiurgus" (Prvý album kapely zloženej z výnimočných metalových inštrumentalistov, ktorí síce robia veci melodicky, ale maximálne komplikovane. Nechýba bezpražcová basa, klávesy a pasáže na akustickej gitare. Príjemný koktejl brutality a technickosti, odporúčam ak máte radi Beyond Creation, Inferi, Augury, First Fragment.)
INANIMATE EXISTENCE - "Clockwork" (Ďalší zárez pre progresívny death, podobný formát ako pri vyššie spomenutom albume. Technické orgie v maximálnom tempe s dôrazom na výslednú
atmosféru. Plný kreatívnych myšlienok a netradičných postupov.
ORGANECTOMY - "Existential Disconnect" (Druhý album novozélandského buldozéra prináša nekompromisný brutal death, ktorý vás rozseká na kúsky. Na skoro 50 minútach nájdete trošku
slamu, občasné sóla a kratučké outrá, no hlavne ťažkotonážne riffy á la Analepsy. Tento album je ťažší ako tvoja mama!)
SIGNS OF THE SWARM - "Vital Deprivation" (Brutal deathcore ideálny na mosh s maximálnym výtlakom. Tento album vás nenechá prestať tancovať, no mňa najviac zaujal nechutný vokál, ktorý
robí z tejto kapely špecialitku. Pustite si ak máte radi Infant Annihilator, Within Destruction, Vulvodynia.)
MENTAL CRUELTY - "Inferis" (Ďalšia prudko tanečná vec plná breakdownov s nechutným vokálom. V podstate platí všetko to, čo pre predošlú kapelu.)

Honza "Ghork" Němec:
DEATH ANGEL - Humanicide
FLOTSAM AND JETSAM - The End of Chaos
POSTCARDS FROM ARKHAM - Øakvyl

Michal Lukáč:
TOGETHER TO THE STARS - "An Oblivion Above" (Nuž fakt nič lepšie som tento rok neobjavil, ale mne sa tento debut naozaj veľmi páči, proste krásne melódie v ich post-black metale ma dostali a aj rok po vydaní si tento album veľmi rád vypočujem a vlastne v práci mi hrá skoro každý deň.
VELDES - "Flameless" (Tilena Šimona a jeho VELDES som už predstavil s albumom "The Bitterness Prophecy", ale jeho uškriekaný hlas a relatívne jednoduché postupy na mňa proste fungujú stále.)
MGŁA - "Age of Excuse" (Úprimne sa priznám, že ak tento album berieme len z hudobnej stránky, tak super. Avšak mieša sa tam aj mierne hnedá prímes, ktorá to tak cele troška kalí. Budem však brať do úvahy len hudbu a odmyslím si aj prvý, odporný zvuk. Toto tam byť nemuselo. Darkside je dôvod prečo MGŁA vystúpila tak vysoko a kto chce dôkaz, nech sa pozrie na "Exercises in Futility V" z Brutal Assaultu. To čo ten, asi človek, robí za bicími - označenie "octopus" (chobotnica) je proste na mieste. To video je dokonalé. "Age of Excuse" takmer tiež.

Najväčšie prekvapenie?
Adela:
TOOL, hoci nepatrím k ich veľkým fanúšikom. Nový album naťahovali asi viac, než Guns N' Roses svoj Chinese Democracy; som prekvapená, že ho konečne naozaj vydali. A tiež, že konečne vyšiel symfonický album BLIND GUARDIAN, o ktorom som písala v novinkách hádam niekde v začiatkoch Metaliria.

Fajo:
IN MOURNING - Garden Of Storms (s týmito Švédmi som už takmer nerátal, ich znamenité spojenie melodického deathu s progresívnymi postupmi však predčilo očakávania.)
Z koncertov vypichnem RIVERSIDE (pochopte ma - videl som ich prvýkrát!), AEONIAN SORROW (krásna melancholická otváračka na turné SWALLOW THE SUN) a 1914 (silné zakončenie festivalu MetalGate).

Martin:
ISON, ROSK a CEREMONY OF SILENCE.

Sirien:
Překvapili mě BENT KNEE na koncertě v Praze (s HAKEN a VOLA), od té doby nedám na zpěvačku a skladatelku Courtney Swain dopustit.

Radek:
BRUTUS - Objev roku 2019 jsou pro mě s jistotou belgičtí. Zejména jejich nová deska "Nest" je jakýmsi punkem v post-rocku; nekultivovanosti v kultivované hudbě. Že to nejde dohromady? Ale kdeže! Jejich hudba má prostě obrovskou sílu. V jednoduchosti se skrývá nespoutaná vášeň a cit pro obrovský zápal, tak na mě působí. 
LOW CITY RAIN - Pohodový post-punk/shoegaze jako vystřižený z osmdesátkové hudební vystřihovánky. Nepodbízivá chytlavost a rozvolněnost nahrávky mě baví a zdá se, že tohle nadšení se s časem rozhodně nevytrácí. 
A.A.WILLIAMS - Vycházející hvězda na noční hudební obloze, o které se začíná poměrně dost mluvit, a to ne jen díky již ukončenému turné s CULT OF LUNA. Příjemný dark-folk šmrnclý post-rockovým čarováním za svitu Měsíce. 
ASTRONOID - Jednoduchá fúze metalu a shoegaze. Zaujme jak energie a drajv nahrávky, tak její zasněnost...nebo spíše, tahle kombinace.
Daniel CAVANAGH - Netušil jsem, že vrchní kapelník z legendární ANATHEMA má sólový projekt. Leč to mnohdy zní opravdu jako věrná kopie kapely, skladby jsou strašně dojemné a já tak nějak vždy měl slabost pro Danielův hlas, i když jej ve své domovské kapele využíval pomálu. Krom toho je to takové ještě více intimní a komorní. Taková tižší ANATHEMA s hostující Anneke van Giersbergen.
E-L-R - Kapela, v níž účinkují dvě dámy a jeden pán, no a jsou to přátelé belgické veličiny AMENRA. Už tohle strhlo můj zájem, ale není v tom jen to. Mocná Luna postupně odkryla svá tajemství noci v závoji podzimního listí. "Maenad" je magický rituál, který vrhá stíny do prostoru. Stav při poslechu? Uhrančivost díky nezměrné síle jednoduchých ritmů a pečlivě budované atmosféře. Trvalo, než jsem desku pochopil, a to i díky jisté podobnosti právě s AMENRA a třeba i ALCEST.
TREHA SEKTORI - Patří k multiumělecké skupině Church of Ra, krom tohoto projektu a druhé kapely THROANE je i nadaným grafikem. Projekt, který zde zmiňuji, je ambientní. Je to zhmotnění hrůzy v mocné atmosféře gradujícího ticha, až k nánosům táhlých zvukových dálek. A do dálek zapomění se vydá i posluchač.
MOTHER OF MILLIONS - Citlivý prog s všudypřítomnou beznadějnou atmosférou. Nádherná věc.
MANON MEURT - Nečekal jsem, že v Česku najdu shoegaze kapelu, která zní jak zahraniční produkce a je i poměrně osobitá.

Matej:
Absolútne som nečakal, že sa EXHORDER vrátia s takou fantastickou doskou po viac než 25 rokoch ticha. Taktiež som bol veľmi prekvapený, koľko nadpriemernej hudby sa urodilo na blackmetalovom poli - tam ma najviac uchvátili DROTTNAR a KOSTNATĚNÍ.

Michal K.:
Tento rok som objavil HARAKIRI FOR THE SKY a aj napriek tomu, že sú mimo mojich obľúbených žánrov, neviem ich prestať počúvať. Rovnaký objav je aj PERTURBATOR.

Honza:
XENTRIX.

Michal L.:
Tu je odpoveď ľahká - TOGETHER TO THE STARS. Ale som si istý, že veľa prekvapení mi ušlo a prídem na ne neskôr. Alebo nikdy. Tak či onak Švédi spravili výnimočný debut, ocenil som ho až časom.

Najviac mi dali zabrať (či už pozitívne alebo negatívne).
Adela:
Najviac správy o konci resp. sprenevere u festivalu Rock Heart - zavedený festival s niekoľko tisíc návštevníkmi, to už človek nemôže mať istotu v ničom? Naozaj šok.
Veľkým šokom bolo pre mňa aj nečakané úmrtie Andrého Matosa, s ktorým si spájam aj svoje metalové začiatky a neskôr powermetalové obdobie spred 15 rokov. V negatívnom slova zmysle mi dalo zabrať finále Wacken Metal Battle, ktoré som ako členka slovenskej poroty pozorne sledovala, som veľmi prekvapená, že medzi top kapely sa môžu dostať spolky, ktoré všetkým našim finalistom nesiahajú ani po členky.

A v pozitívnom zmysle... pozitívnym šokom bolo vypredanie (alebo stav blízky vypredaniu) takmer všetkých metalových festivalov, na ktoré som chodila alebo chodím. Zabrať mi dal aj megalomanský videoklip RAMMSTEIN s rozpočtom odhadom podstatne väčším, než je ročný rozpočet RTVS a dvojminútovými titulkami. Neverila som vlastným očiam, okrem toho, aj skladba je naozaj dobrá (žiaľ, zvyšok albumu ma až tak neoslovil).

Fajo:
Pozitívne asi OPETH - "In Cauda Venenum". Je radost počúvať, ako si Mikael Åkerfeldt hrá to, čo ho baví.
Negatívne najmä niektoré koncerty, najmä domácich kapiel. Dôvodom je jednak presýtenosť, ale aj moja rastúca hudobná rozmaznanosť.

Martin:
OPETH.

Sirien:
Zabrat mi dali LEPROUS a jejich "Distant Bells". Udělali jsme si s tímto hudebním pacientem důvěrný vztah. I když má lepru a občas mu kousek něčeho důležitého z očekávaného kompozičního celku během nahrávání odpadne, stejně nakonec ve výsledku vytvoří něco jedinečného a skvělého. Ukázali mi, jak moc pozorně musím poslouchat, abych slyšela víc, než kdy dřív, a nedělala předčasné závěry. Dobrá lekce.

Radek:
Polská TIDES FROM NEBULA - v pozitivním i negativním duchu. Skrze počáteční nedůvěru a následné zklamání přišla euforie, díky rozpolcenému pohledu a zmatenosti jsem recenzi na jejich nový počin “From Voodoo To Zen” psal na tři pokusy, abych článek po pár dnech smazal. Ufff...s touto deskou to bylo těžké.

Matej:
INTER ARMA - "Sulphur English" (Úžasný album, patrí do Top 10 tohto roku. Je ale veľmi náročný na posluch a musel som sa k nemu asi 3x vrátiť, kým som zistil, aký je dobrý.)
Tradične mi dali zabrať aj LEPROUS. Tí sú z dvoch tretín špičkovou kapelou a z jednej tretiny neskutočne otravní... Ale "Pitfalls" je fajn album.

Michal K.:
Recenzia na FLESHLESS mi trvala strašne dlho kvôli tomu, že oveľa radšej pracujem na veciach, ktoré ma aktuálne nadchnú. Naopak absolvovanie troch akcií (aj zreportovanie) za týždeň sa dá zvládnuť aj popri práci, najmä ak ide o oblúbené kapely a dobré akcie.

Honza:
ILLUMENIUM - estonská kapela, ke které jsem se dostal náhodou a která se z původně příjemného překvapení brzy propadla hluboko do průměru.
Data koncertů a festivalů, které se neomylně trefovaly do termínů svateb a podobných akcí.

Michal L.:
Tu je to opäť ľahké - BATUSHKA. Ich spor zapríčinil, že sú už na smiech aj medzi kapelami a tak teraz už existujú tri rôzne paródie na túto bandu. Je to škoda, pretože vybudovať si skvelé meno a potom s ním spraviť toto? Druhý album ani jednej verzie nedosahuje kvality debutu. Víťaz? Nie, obaja kohúti prehrali a je vlastne jedno kde je pravda.

Odporúčam vyskúšať (alebo: menej známe kapely).
Adela:
Tento rok som sa príliš nevenovala menej známym kapelám, navyše toto označenie je veľmi subjektívne... Každopádne by som odporučila albumy nových projektov notoricky známych mien - okrem už spomínaného GAAHLs WYRD to budú určite VLTIMAS a STRIGOI.
V prípade VLTIMAS sa David Vincent konečne prestal venovať revivalu svojej bývalej kapely a country a spojil svoje sily s osvedčenými menami - Flo Mounierom a Rune Eriksenom. A Greg Mackintosh sa po ukončení projektu VALLENFYRE realizuje v trošku crustovejších STRIGOI. Všetky tri projekty sú výborné.
Z našich domácich rada spomeniem napríklad CEREMONY OF SILENCE.

Fajo:
Nové albumy od ISOLE, (EchO), A PALE HORSE NAMED DEATH, SAOR, či nedávno vydaný OFFICIUM TRISTE.
Z domácej scény najmä moravských POSTCARDS FROM ARKHAM a slovenských MORNA.

Martin:
PENSÉES NOCTURNES - "Grand Guignol Orchestra"
WASTE OF SPACE ORCHESTRA - "Syntheosis"
ISON - "Inner-Space"
VIOLET COLD - "kOsmik"

Sirien:
Za sebe z letos vydaných alb doporučím interprety THENIGHTIMEPROJECT, moje oblíbené polské AMAROK, projekt ILLYRIA, blackové IMPERIUM DEKADENZ, nebo z těch tvrdších HUMANITY'S LAST BREATH.

Radek:
RUSSIAN CIRCLES - "Blood Year"
ASTROSAUR - "Obscuroscope"
DOWNFALL OF GAIA - "Ethic of Radical Finitude"
A SECRET REVEALED - "Sacrifices"
SKEMER - "Benevolence"
SLOW CRUSH - "Aurora"
TIDES FROM NEBULA - "From Voodoo to Zen"
THE GREAT OLD ONES - "Cosmicism"
UNE MISÉRE - "Sermon"

Matej:
Pre fanúšikov tradičného metalu odporúčam BLACK SITES a FORGED IN BLACK. V extrémnom metale ma okrem vyššie spomínaných kapiel ohúril kanadský black PANZERFAUST a španielsky death ALTARAGE.

Michal K.:
Napríklad SHRINE OF MALICE, HOLLOW PROPHET, DISENTOMB a CANNABIS CORPSE.

Honza:
XENTRIX, KRYPTOS a POSTCARDS FROM ARKHAM.

Michal L.:
ÄERA - "Schein" (Výborný debut z Nemecka - ide to presne podľa môjho gusta, atmosferický black metal, síce spievaný po nemecky, drvivú väčšinu však nie je rozumieť.)
THE MEADS OF ASPHODEL - "Running Out Of Time Doing Nothing" (Nie sú, myslím si, príliš známa banda. Je to však celkom škoda, pretože ich experimentálny black metal má naozaj čo ponúknuť. Novinka a v poradí už šiesty (!) album najmä v prvej ½ ponúka veľmi kvalitnú hudbu a občas sa pripomenie až Bal-Sagoth. Koniec je síce na mňa až príliš veľký experiment, za pozornosť však táto cháska z UK stojí.)
FLAMING ROW - "The Pure Shine" (Skutočne neviem ako veľmi je známa táto nemecká kapela u nás. „The Pure Shine“ je tretí album, síce plný vaty, ale taktiež absolútne skvelých nápadov. Progresívny metal s popovými odbočkami a naozaj skvelými spevákmi, nielen teda priamo z kapely, ale nájdu sa aj hostia, celkovo to po tejto stránke je famózne. Pridajte si k tomu prekrásne melódie, výborné nápady a máte "The Pure Shine". Troška sa občas pripomenie NIGHTWISH, ale FLAMING ROW sú menej pompézni, hravejší a popovejší.)
CARCARIASS - "Planet Chaos" (Z Francúzska sa po desiatich rokoch ohlásili títo prog-deathmetalisti a ak máte radi tento štýl, tak smelo do toho! Spevákov hlas sa mi zdá občas zvláštny, po muzikantskej stránke je to však skvelé a titulná inštrumentálka je parádna.)

Koncerty a festivaly - najsilnejšie a najlepšie show?
Adela:
Klasicky skvelá GOJIRA na Graspop Metal Meeting, zabijácky set BENIGHTED na Gothoome a HELLHAMMER na Brutal Assaulte - už len kvôli nostalgii a unikátnosti tohto vystúpenia.

Fajo:
Vrcholom bol koncert ALICE IN CHAINS (3. júna v Prahe).
Ďalej pražské zastávky DRACONIAN s HARAKIRI FOR THE SKY (január), SWALLOW THE SUN (máj), či The 69 EYES s LACRIMAS PROFUNDERE (november).
Top festivalom zostáva Brutal Assault.

Martin:
DØDHEIMSGARD (Bratislava - MMC)
BEHEMOTH (Viedeň)
AMENRA (Bratislava - MMC)
SKUNK ANANSIE (Bratislava - MMC)
EMMA RUTH RUNDLE (Viedeň)

Sirien:
Ještě si vzpomenout, kde všude jsem byla. Nejsilnější zážitek mám letos asi z vystoupení RIVERSIDE v Olomouci, kde jsem byla mezi menšinou mladších ročníků nadšenců progu. CRYSTAL LAKE na BA to pro změnu krásně a rychle zavařili, až se fanouškům zapálila lýtka v moshpitu, také The OCEAN byli letos skvělí - a to hned dvakrát.
Skvělá byla tradičně WARDRUNA a HEILUNG, a premiérou u mě byli DEAD CAN DANCE a TOOL, jejichž show jsou dosti specifická a jsou životním zážitkem.
Z jiného soudku, byla jsem v kině na koncertním filmu od ROGERa WATERS - "Us + Them" a ačkoliv jsem seděla v jiné hale, než v jakých probíhaly koncerty tohoto turné, stejně mě promítaná show natolik upoutala, že mi padala místy brada. A čas od času se mi do uší vrací jako echo ve skalách.

Radek:
AMENRA 20th anniversary - Akce roku? Pro mě určitě. V amsterdamském divadle Paradiso se uskutečnila speciálí multiumělecká akce, kterou pořádala samotná AMENRA. Její koncert byl ještě více destruktivní než v případě Vienna Metal Meeting, kde kapela z Kortrijku rovněž hrála. Za vším stál snad nejlepší zvuk, jaký jsem kdy v životě slyšel.
Vienna Metal Meeting - Celkově to byl příjemný zážitek na trošku větším festivale, kde jsem si užil zejména AMENRA, ELLENDE, chvíli OPETH, SÓLSTAFIR a další interprety.
Můj první Brutal Assault - Bylo tam toho tolik, že se o tom nebudu rozepisovat. Nejvíce nadšený jsem byl z ENTROPIA, The OCEAN, CULT OF LUNA, WOE UNTO ME, BELZEBONG a pár dalších jmen bych ještě našel.
Jednoznačně nejlepší klubový výkon letos odvedli progoví LEPROUS v Praze, kteří strhli jak nervy ždímajícími emocemi, tak profesorkou profesionalitou. Norové jeli turné s mými oblíbenci The OCEAN, kteří překonali svůj set z Brutalu. 
PELICAN a SLOW CRUSH - Old schoolový post-metal a shoegaze? Takové bylo spojení v tomto večeru, jehož pořádali Heartnoize. Obé kapely zahrály zcela odlišné sety a oba koncerty k sobě nakonec krásně sedly.
Také CULT OF LUNA s BRUTUS a A.A.WILLIAMS odehráli pamětihodné koncerty, na které budu vzpomínat ještě dlouho.

Matej:
Dokonalosť predviedla trojica NEUROSIS, YOB a KOWLOON WALL CITY vo Viedni (23. júla). Najmä YOB ma takmer rozplakali.
Krásny a emocionálny bol aj koncert RIVERSIDE v Bratislave (7. marca) a kapely ako SAOR, HEILUNG či ANAAL NATHRAKH na Brutal Assaulte.

Michal K.:
BELPHEGOR na Gothoome, BEHEMOTH v Inchebe, HARAKIRI FOR THE SKY, či The ALGORITHM v MMC, VULVODYNIA vo Viedni Arene, INGESTED v Kulturáku.
A mnoho vydarených akcií v Randali, napríklad ABORTED, PUTRID PILE, RINGS OF SATURN, PESTILENCE, SPASM.

Honza:
DEE SNIDER (na Metalfest Open Air).

Pamätný, či bizarný zážitok z tohtoročných akcií?
Fajo:
Keď si Loïc Rossetti, spevák The OCEAN, počas vystúpenia v pražskom Paláci Akropolis skočil medzi divákov priamo z balkóna. (Ak ste tam neboli, pozrite si záznam v našom reporte!)

Sirien:
Bizár jsou čeští fanoušci sami o sobě. Už jsem viděla kolikrát až příliš. Letos třeba crowd-surfovaly po lidech toiky na Brutale. A vlastně, letos jsem bizár tvořila také já, a to na MORu, kde jsem poněkud extrovertně slavila 15 let sjíždění festivalů, ale to je jiný příběh… Ve sféře kapel je pro mě největší bizár stálá existence českých heavy n‘ gothicmetalových kapel, které na festivalech působí jako pěst na oko. Jmenovat raději nebudu.

Matej:
Brutal Assault ich zopár priniesol. Napríklad pobyt v kotli na HEILUNG a videl som ľudí, ktorí buď prišli z kurzu prežitia v divočine, alebo celý set kapely brali trochu/príliš vážne.

Michal K.:
Naháči v kotli počas koncertu SPASM.

Najväčší hudobný progres a najväčšie hudobné sklamanie?
Adela:
Najväčším hudobným sklamaním bol pre mňa debut Krysiukovej verzie BATUSHKA. Tam skutočnej ostalo len to vizuálne umenie. Nechápem, ako Metal Blade mohli podpísať zmluvu práve s touto verziou. Naproti tomu Drabikowskeho verzia je skvelá.
A najväčší progres - asi to budú naši domáci APRIL WEEPS (ale myslím to v zmysle živého vystúpenia, keďže druhý album im vyšiel už minulý rok), ktorí si zaslúžili v medzinárodnom finále Wacken Metal Battle určite lepšie umiestnenie.

Fajo:
Cenu za progres udeľujem ANAAL NATHRAKH (hoci ich "A New Kind of Horror" vyšiel už v roku 2018). Konečne však ich hudba (no najmä striedavé vokály) chytili aj mňa.
Sklamaní by bolo viac, tu žiaľ vypichnem napríklad ROTTING CHRIST - posledné roky už hrajú a spievajú takmer stále o tom istom... a mňa to proste nudí.

Martin:
Najväčší progres - PENSÉES NOCTURNES, najväčšie sklamanie - vystúpenie ANATHEMA na Brutale.

Sirien:
Za progres bych dala cenu OBSIDIAN TIDE za desku "Pillars of Creation". Také je zajímavé, jak SWALLOW THE SUN a CULT OF LUNA, stále určují směr žánrově podobným kapelám a ostatní od nich opisují. Naopak, zklamali mě IN FLAMES, ale všechno je o vývoji vkusu a o náladě, že ano.

Radek:
Progres jsem zaznamenal u vícero kapel, které jsem zde vypsal, a to v buď menší či větší míře. Za největší progres v rámci diskografii však považuji "Pitfalls" od LEPROUS. Odvážný krok, odvážný a správný, alespoň podle mě.

Matej:
FVNERAL FVKK dva roky po dobrom debutovom EP spred vydali najlepší doomový album roka, ktorý je dokonca aj trochu vtipný.
Sklamaní bolo niekoľko - menoval by som TOOL, od ktorých som nečakal mnoho a dostal som ešte menej a FALLUJAH, ktorí podliezli extrémne vysokú latku o viac, než by som im bol ochotný odpustiť.

Michal K.:
CATTLE DECAPITATION priniesli nesmierne zaujímavý album plný emócií.
Hudobné sklamanie - "The Herectics" od ROTTING CHRIST a "Veleno" od FLESHGOD APOCALYPSE, od oboch som čakal viac.

Honza:
Největší progres - POSTCARDS FROM ARKHAM, největší zklamání - SABATON.

Michal L.:
MGŁA ako progres. Jasné, poznám ich dlhšie, ale doteraz ma (žiaľ?) až tak neuchvátili, možno som nebol naladený na Darksidovu hru na bicích? Neviem, je to jedno, občas lepšie neskoro ako nikdy.
Nemám sklamania, proste keď sa mi niečo prestalo páčiť, tak to už nepočúvam. Tento rok vyšlo veľa albumov väčších kapiel, ktoré som ani nepočul. Vlastne si ani nemyslím, že som o niečo prišiel.

Metalirium oslávilo 15. narodeniny - čo pre teba náš webzine znamená?
Adela:
Pre mňa ako zakladateľku a majiteľku zinu bolo Metalirium vstupom do sveta metalovej žurnalistiky a práve dátum vzniku Metaliria je pre mňa aj dátumom, kedy som sa začala viac angažovať v metale nielen ako fanúšik... postupom času prišli printové časopisy, koncerty, e-shop a distro...
Nič z toho, čo som v metale robila, by pre mňa bez Metaliria neexistovalo... minimálne nie v takej podobe, ako to bolo alebo by to bolo bez mojej osoby. Vďaka nemu už aj v začiatkoch, aj neskôr vzniklo aj veľa metalových priateľstiev a metalovo-pracovných kontaktov a nielen mojich. Metalirium je niečo ako moje dieťa, ktoré je však životaschopné samo o sebe aj bez mojich väčších zásahov. Vďaka našim šikovným redaktorom!

Fajo:
Hudba je môj útek z reality, písanie o nej zas moje najväčšie hobby, a Metalirium mi toto spojenie poskytuje už vyše osem rokov. Občas sa to síce začína stávať rutinou, ale nebojte… mojich postrehov sa tak skoro nezbavíte.

Martin:
Priestor pre zaujímavé informácie o metalovej hudbe, pre sebarealizáciu a možnosť zdieľať svoje postrehy.

Sirien:
V poměru s kolegy a s celkovým časem věnovaným Metaliriu, jsem toho součástí jen krátce. Ale vnímám to jako společnou knihovnu, kam kupujeme a vkládáme nové i staré publikace, sdílíme „čtenářský“ kroužek, žijeme dojmy, doporučujeme si nové a nové věci, které rozšiřují naši realitu. Mít možnost svobody slova, kreativního vyžití a společně se v tom podporovat, je dobré, hodně dobré.

Radek:
Prostor pro sebevyjádření a dosah i ke slovenským čtenářům. To hlavní ale je - hodně zážitků v samotném psaní pro tento web.

Matej:
Metalirium je dobrý webzine. To znamená, že ponúka fanúšikovský, ale zároveň rozhľadený názor na novú hudbu, tipy, čo si môže človek vypočuť a motivuje ľudí ku skúmaniu svetovej, slovenskej aj českej scény. A pre mňa znamená možnosť občas vyventilovať svoju snobskú dušu.

Michal K.:
Vďaka Metalirium som navštívil mnoho akcií, no vďačný som hlavne za možnosť prispieť svojou troškou k popularizácii metalu.

Honza:
15 let života od gymplu až po současnost… a taky spoustu změn, na kterých člověk poznává, kolik měl dřív času a energie na psaní.

Michal L.:
Možnosť podeliť sa s vami o môj hudobný (ne)vkus, občas možno aj moje myšlienky, prípadne o kapely a rozhovory s nimi, ktoré ma zaujímajú. Metalirium je aj dôvod, prečo stále mám chuť skúmať novú a neprebádanú hudbu, pretože sa rád podelím s novobjavenou hudbou s vami - našimi čitateľmi.

Čo by si poprial/a našim čitateľom a fanúšikom do ďalšieho roku?
Adela:
Samozrejme, všetko dobré v každom aspekte života, nech sa im darí, veľa zdravia a samozrejme veľa dobrej metalovej hudby a koncertov. Tento rok ukázal už len na vypredaných festivaloch - Hellfest, Wacken, Graspop, Brutal Assault, MOR... prípadne festivaloch s veľmi, veľmi slušnou účasťou, ktorá bola historickým rekordom - napr. náš Gothoom Open Air, že metal je v súčasnosti stále veľmi silný... Nech je to tak aj v ďalšom roku.

Fajo:
Nech si je každý sám strojcom svojho osudu a nenechá svoj život riadiť inými osobami.

Martin:
Čo najviac hudobných tipov, ktoré rozšíria ich hudobné obzory.

Sirien:
Přátelům a čtenářům „eMka“ přeji čas a klid na poslech, pevné zdraví, finance na koncerty a místo ve skříni na nová trička.

Radek:
Popřál bych klišovitě, tedy hodně štěstí, zdraví, lásky a úspěchů. Ale jsme na hudebním médii, tudíž nesmím opomenout hodně kvalitní hudby.

Matej:
Podporujte kapely a metalovú scénu, chodievajte na koncerty, objavujte nové veci a nepočúvajte FIVE FINGER DEATH PUNCH. Stay heavy!

Michal K.:
Všetkým prajem v novom roku veľa zábavy na akciách, štastnú ruku pri voľbách a menej nenávisti.

Honza:
Spoustu špičkových desek, koncertů nabitých energií a zajímavých objevů.

Michal L.:
Klišé, ktoré však musí byť - zdravie. To želám úprimne úplne každému, bez neho to nie je ono a vtedy keď ho nemá si naplno človek uvedomí, ako máličko stačí k tomu, aby bol človek takmer, nespôsobilý na život. A ak je zdravie, tak potom stačí už len šťastie a máme všetko. A cestujte, oslobodzuje to a rozširuje obzory. Nie je nad to sa dohadovať "mierne" pripitý so Španielkou, ktorá nevie ani slovo po anglicky, že nech vám pomôže (každopádne pomohla).