Byl to sychravý a temný večer. Nad Prahou se celý den táhnul hnusný mrak a o déšť nebyla nouze. Ano, Islandu ten večer prostě přálo všechno. Když jsem se dozvěděl, že se v Praze ukáže Wormlust a Mannveira, tak to byla sázka na jistotu. Tohle jsem musel slyšet na živo. Obě kapely se tu objevily poprvé a specificky islandský black metal jednoduše uctívám a "The Feral Wisdom" od Wormlust je šílenost, v dobrém slova smyslu.

Místo konání akce jsem neznal, ale ohlasy už jsem na tento prostor měl a to velice pozitivní. "Hospoda nad Viktorkou" má sklep a nápad začít tam pořádat koncerty byl dobrým tahem. Jestli jsem se u chaotického black metalu, jaký hrajou Wormlust děsil zvuku, tak mé obavy byly rozprášeny, když mi bylo řečeno, že zvukař jednoduše není a kapely si zvučí sami. Zvuk sice i přes to nebyl ideální, ale i tak to nemělo daleko absolutnu. 

Start akce byl naplánován na 19:30. Končit "Nad Viktorkou" se musí ve 22:00.  Kapely byly ovšem pouze dvě, sety nebyly nějak dlouhé, tudíž se v klidu mohlo začít až dvacet minut po osmé. Lidé aspoň měli čas dorazit a dorazilo jich hodně. Sklep v místě konání není velký, tudíž jsem si chvílemi říkal, jestli se tam vůbec nacpeme. Já osobně dorazil velice brzy, tudíž jsme příležitostně pomohli kapelám s věcmi a dozvěděl jsem se od Jona z Mannveiri o dalších projektech, které jsou v plánu. Islanďanům prostě nedělá problém být v šesti kapelách najednou - ano, i to je reálný fakt. 

Mannveira tedy začala přesně na čas a sklep byl během chvilky naprosto zaplněn. Prostor se mi velice líbil. Nechyběly svíčky, tma.. atmosféru to mělo. Mannveira to do lidí prala tím ortodoxnějším, syrovějším způsobem. Bylo to inferno. První song byl zvukově uspokojující. Co jsem ovšem moc nepochopil byl fakt, že po prvním songu došlo ke krátké pauze a od té doby byl totálně přehulený vokál. Jakoby si Illugi řekl: "Ten zvuk je dobrej, musíme to trochu zkurvit", hehe. Výsledkem bylo to, že pokud do toho Illugi neřval, tak bylo všechno krásně čitelné. Zvuk bicích vynikající a typické islandské kytarové výjezdy také. Když se do toho ovšem zpěvák opřel, tak přehlušil všechno široko daleko. Nevím, proč tomu tak bylo, když první song bylo všechno v pořádku. Ten vokál mě chvílemi začínal dost štvát a o to víc jsem si užíval instrumentální pasáže. Podotknu, že jsem byl cca v půlce placu a na Wormlust, kde jsem neměl zvuku co vytknout, jsem byl ve druhé řadě a známí, co byli dále, měli s vokálem stejný problém. Je tedy možné, že i na Mannveiru to bylo v předních řadách lepší. Jinak ale Mannveira předvedla úctyhodný výkon. Islanďané jsou a budou specifičtí. Půlhodinka uběhla jak nic a místo se mohlo uvolnit pro Wormlust.

20 minut pauza na pivo, nestihli jsme ani vše pořádně probrat se známými a z útrob sklepa už se ozývalo ambientně temné intro. Wormlust. Důkladně zahalení. Upřímně nevím, koho sebou vozí mistr Lyngdal na živá vystupování a víte co ? Ono to bylo nakonec i jedno. Jen co Wormlust hrábli do strun, tak bylo všechno naprosto ideální. Zvuk, fanatismus, oddanost, zlo... už při prvním songu mi bylo jasné, že tady bude všechno v pořádku a tento koncert se zapíše jako ty, při kterých už ani člověk nezná sám sebe a do muziky je ponořen takovým způsobem, že se mu z tohoto stavu prostě už nikdy nechce do normálního světa. Řeknu vám, že je mi záhadou, jak to dělají, ale mě to neuvěřitelně baví a říkám si, jestli ještě vůbec existuje něco lepšího, než kvalitně zahraný a fanatický black metal. Nakonec se to velice špatně popisuje a opět se mi dokázalo, že klubová, nebo spíše tady se jedná o "sklepní" vystoupení jsou prostě o úroveň výš, než obrovské festivaly. Po celou délku setu naprosto uctívám výkon bubeníka. To bylo nelidské, co tam předváděl. Sypací pasáže v kombinaci s geniálním riffováním mě přiváděli do extáze.Neuvěřitelné peklo. Ono to na živo zní ještě lépe a uhrančivěji, než na albu. Dále bych vypíchl i fanatický výkon zpěváka. Poté, co se i vrhnul mezi uctívače v prvních řadách, byla zkáza dokonána. A opět to uběhlo jako voda. Sety opravdu nebyly dlouhé. Wormlust to drtili kolem 45 minut. Konec v deset přál ještě po koncertnímu popovídání a klidnému odchodu na vlak. Jsem rád, když nemusím sprintovat na poslední spoj. Konce akcí po půlnoci mi nevyhovují. Takhle je všechno v klidu a je to lepší. 

Velký dík patří Hard Bones Production za jejich práci a skvělou organizaci. Mám ty kluky fakt rád. Lidé, co vám vstupné sníží na tu nejmenší možnou cenu, aby se akce alespoň zaplatila, dotáhnou pokaždé něco zajímavého a hlavně jsou to fajn osobnosti. Ještě jednou díky. Vám ty prachy dávám s radostí, hehe.
Návštěvnost se pohybovala okolo 60 platících, což je na podzemní black metal pěkné. A jsem i rád, že lidí nebylo více. Ten prostor mně osobně vyhovoval a přesouvání do jiného prostoru naštěstí nebylo zapotřebí.

Více takových akcí a hlavně zajímavých kapel. Omílat stále dokola zavedené kapely je nuda. Tohle byla cesta do úplně jiného světa.