V době, kdy byl hudební průmysl postižen asi stejnou měrou, jako ten cestovní, se začaly objevovat první nové možnosti, jak spojit opět kapely s fanoušky prostřednictvím živých vystoupení. Tou cestou jsou nyní online streamované koncerty, akustické i plně vyšperkované, s mlhovači, dobrým osvětlením, skvělou prací kameramanů a zvukařů.
 

Jedními z prvních, kteří ohlásili “online” koncert, byli i švédští introverti KATATONIA, a koncert uspořádali 9. května s možností zakoupení vstupenky a opětovného spuštění záznamu až do 15. května. Můžete si tak vychnutnat poslech v klidu domova bez rušivých elementů.
Pánové skvěle fungují i bez potlesku publika, který obvykle zaznívá po dohrání písní. Jejich melancholické sety plné mlhy, tlumených světel a plíživých stínů ostatně nevyžadují aktivní dav fanoušků s akčním hýřením uprostřed. A tak bylo od začátku jasné, že komorní atmosféra právě jim sedne asi ze všech nejlépe.

Koncert ze Studia Gröndahl si vzal co se týče zvuku na starost skvělý David Castillo, který usedl za mixážní pult, a vzhledem k tomu, že se jednalo vůbec o první veřejnou “live” show k letošnímu novému albu “City Burials”, dal si na detailech záležet. Krátké prodlení na samotném počátku koncertu, než doběhla kontrola všech zařízení, to ostatně naznačila. A až na problém s mikrofonem v půlce koncertu, který byl vyřešen jeho výměnou, vše šlapalo jako hodinky.
Stísňující minimalistické intro s video instalací opuštěných budov města Černobylu postiženého jadernou katastrofou doplňovalo celkovou atmosféru apokalyptického ticha, zániku civilizace a opuštěnosti. Tato videoinstalace jakoby zdůrazňovala limitovanost lidského štěstí a existence. A o tom jsou zároveň i písně z nedávno vydaného alba "City Burials", ke kterému brzy vydáme recenzi.

Koncert začal starými osvědčenými kousky a playlist by se dal popsat jako: “Všechno, co jste kdy chtěli vědět o samotě, ale báli jste se zeptat. “. Až na písně “The Winter of Our Passing”, “Lacquer” a “Behind the Blood” to bylo jasné “the best of” jejich mnohaleté tvorby.
Zde bych ráda podotkla, že poslední změny v sestavě a nucené přestávky v tvorbě a koncertování dokázaly proměnit živou hru. KATATONIA staré písně převedla lehce do upraveného hávu, kde tu a tam kytary zašily staré omšelé švy melodickými vlákny, zároveň nahodili záplaty nových kytarových a doprovodných vokálních vrstev tam, kde se hodilo prodřený zvuk nahradit. Výsledkem je nejlepší živý přednes, jaký jsem kdy od nich slyšela. Ačkoli mi na novém albu některé pasáže kytar výrazně vadí, zde, u osvědčených písní, to vše funguje na 100%.

Jonas Renkse, frontman, dvorní textař a hlavní tvář kapely, je navíc tím typem zpěváka, kterému menší prostory a dobré nazvučení napomáhá udržet čistý zpěv, lépe se do něj opřít a místy si i pohrát s tvrdostí přednesu. Emočně silné pasáže naháněly husí kůži, a tam, kde čpěly agresí a vztekem, jsem měla chuť řvát také. Upřímný přednes a osobní zainteresování v příbězích o lidských vztazích pomohly Jonasovi se vymáčknout ještě lépe a některé staré písně zazpíval s takovou grácií, jako by vyzpívával jejich obsah a naléhavost vůbec poprvé. Navíc je ve své životní formě a tak snadno poznáte, že si s hlasem hraje a je si tou hrou jistý. Moc dobře se to poslouchá.

Postupně zazněli věci jako “Lethean”, “Forsaker”, “Serein”, “Evidence”, “My Twin”, “Soil’s Song”, “Teargas”, “July”, “Old Heart Falls”, a další. Poprvé živě od roku 2014 zahráli také písně “Tonight’s Music”, “Omerta” a “Unfurl”.
Překvapila mě tvrdost a hard-rocková našlapanost “Ghost of the Sun", u které zdůrazněná basovka s elektrickou kytarou v nízkých polohách žene neklidnou krev tělem do spánků a do konečků prstů, navádí k údernosti a minimálně výměně názorů. Vedlejší vokální stopy řevu a nevybouřeného vzteku umocňují sílu písně. Celkově vyzařuje nejvíc temna a poukazuje na staré death metalové kořeny kapely. Dalším skvělým překvapením byl pro mě zvuk nové věci “Behind the Blood”. Funguje naživo mnohem lépe, než na albu. Nejde ani tak o podstatné změny, jako o to, že to naživo konečně zkrátka dává smysl. Zde by se ta interakce s publikem hodila.

Na opačné straně nečekaných dojmů stojí přednes novinky “Lacquer”, kde naopak některé podstatné prvky sházely a jiné přebývaly. Pro singl typické a esenciální Jonasovy tesklivé výšky se v refrénu držely jen nízkých poloh (stopáž výšek jede v pozadí, ale je příliš tichá), a tím píseň postrádala obrovský kus svého kouzla. Kytary si držely odstup až do refrénu, kde bohužel až příliš tvrdě a hromadně nastoupily, takže posluchače spíše převálcovaly, než by jej nastartovaly ke zpěvu a silnému prožitku. Zajímalo by mě, zda měl Jonas potíže s možným nachlazením, protože většina písní byla zahrána o nějakou tu tóninu níže. Navíc toho moc nenamluvil.
Ovšem špičkou a jasným hitem budoucích koncertů je z nové trojice určitě singl “The Winter of Our Passing”. Více o samotném singlu i albu se můžete dočíst v chystané recenzi.

KATATONIA se představila jako hard-rockově tvrdá, post-metalové jemná a přemýšlivá, melancholicky tíživá a emočně vyčerpávající v dobrém slova smyslu. Z prvotní nervozity přešli v plnohodnotnou show a silný zvuk, včetně děkovačky. Dokázali tím předat online publiku vše a možná ještě o chlup víc, než obyčejně na pódiu. Dodatečně tleskám práci na zvuku, kterou zde David Castillo odvedl. A jak jsem již zmínila na začátku, do 15. května ještě máte možnost si online lístky za vcelku směšný peníz zakoupit, případně podpořit kapelu další částkou dle vašeho uvážení.
 

Setlist:
Lethean, Teargas, Serein, Deliberation, The Winter of Our Passing, Ghost of the Sun, 
The Racing Heart, Soil's Song, Old Heart Falls, Forsaker