MGŁA přijela do Prahy a přivezla si s sebou kanadské řezníky REVENGE. Celé oznámení provázely neblahé události, které o kterých většina čtenářů ví, a já se rozhodl je nepitvat. Jde totiž o hudbu, a toho jsem se držel i při rozhodování, zda jít či nejít. Proto první možnost byla zcela zřejmá. Navštívit koncert kapely, kterou chci vidět již dlouho. Ze soupisky kapel vypadli DEUS MORTEM, nahradili je MALLEPHYR, což mě potěšilo, neboť jsem tuto naději české scény od vydání nové desky neviděl a koncert se přesunul z titěrného prostoru Underdogs na Novou Chmelnici, a tento tah mi, co se velikosti prostorů týče, rozhodně dával smysl. DEUS MORTEM je mi líto, kapelu však neznám, a tak jsem nad zrušením jejich vystoupení spíše mávl rukou.

Pro ještě docela prořídlý dav započali svůj set na Nové Chmelnici (nevím přesně v kolik, čas jsem nesledoval) MALLEPHYR, kteří stále podporují svoji poslední nahrávku “Womb of Worms”. Hrálo se především z ní a zásadně to ovlivnilo podobu koncertního přednesu kapely. Energie, dravost a nepříčetná a fanatická agrese ustoupila promyšlenosti a propracovanosti, i když o své slovo se hlásily i tyto aspekty, které z hudby MALLEPHYR neustále křičí a snad i nadále křičet budou.

Nepředvídatelně zkroucené a propracované postupy kytaristů Opata a Adama byly podepřeny Tomem a jeho technickou a naprosto klidnou hrou na bicí. Opravdu jsem nechápal, jak může hrát takto neskutečné postupy a tvářit se, jako by to bylo úplně v pohodě s až meditativním výrazem v obličeji. Spletitá cesta kytarových vyhrávek někdy až motala hlavu, Opatovy vokály účinně zasazovaly své rány do ksichtu, ale nějakou ještě větší míru fanatismu bych uvítal. Moment v písni "W.Y.I.D.", kdy Opat vyzpívával do atmosferické kytarové linky čistě, považuji za vrchol celého vystoupení. Uvítal bych, kdyby hudebník svůj čistý vokál aplikoval i častěji a více si hrál s různými výkřiky, protože tohle mu opravdu hodně, hodně jde. Na druhou stranu cítím, že každý moment je v dané pasáži proto, že do ní sedne. Přirozenost je v případě MALLEPHYR rozhodně plusem. Děje se přesně to, co si daná pasáž žádá. Krásný koncert.

Chápu, že jsou REVENGE z Kanady bráni jako taková klasika war black/death metalu, ale naživo to nefungovalo absolutně vůbec. To, co mělo být vysoce explozivní trhavinou oddělující barbarským způsobem maso od kosti, bylo jen hlukovou a neškodnou rubanicí. Kapela sází na primitivní, možná až hloupý výraz, který bych mohl přiblížit k finským ARCHGOAT. Minimalismus má podporovat válečnou agresi a brutalitu bez hranic. Zaprvé, takový koncert lze přežít, pokud trvá tak 20 minut, zadruhé, pokud je kapela totálně přehulená, vzniká jen bordel a bolehlav. A tak se stalo na Nové Chmelnici. Kdybych měl rozložit zvuk REVENGE . kytaru jsem slyšel jen jako nějaký stereotypní hlomoz, z basy se stal hluk slévající se s kytarou, bicí sice řeznické – obdivuhodně intenzivní výkon bubeníka, avšak jejich hlasitost byla neúnosná. Oba vokály – jak growl, tak skřek, byly zcela obyčejné. Nic, co by mě “učinilo vlhkým”. Aneb když se to s pokusy o brutalitu přehání na úkor kvality. K agresi potřebuji nějakou vypjatost a přesah. Shrnutí koncertu je tedy... randál. Navíc, REVENGE mají jen jednu kytaru, a když se Vermin začal pokoušet o vyhrávky, které byly totálně na jedno brdo, působil zvuk nedotaženě a prázdně. Na mě to prostě nezabralo. Místy to bylo vtipné, místy k uzívání.  Z desek si kapelu občas pustím, pokud je nálada. Živě to ale nešlo.

MGŁA byla pravým opakem REVENGE. Dokonale pročištěný a mohutný zvuk dal vyniknout veškerým důležitým melodiím a detailním vyhrávkám, které tuto kapelu činí speciální. Muzikanti oděni v kapucích, podporováni skvělým osvětlením, nás obdarovali hymnickými výraznými melodiemi a pestrými hrátky s činely bubeníka, jehož hra je zajímavá pestrostí a komunikací s kytarovým progresem v rámci jedné skladby. Vokály se stávaly nejvíce smrtícími, jakmile došlo na sborové výkřiky dvojice The Fall (basa) a M. (vokály, kytara). Obdivoval jsem tu neskutečnou mohutnost, jakmile dvojice spojila své síly.

Rovněž jsem obdivoval ucelenou atmosféru. Šedivá, odosobněná a prázdná temnota bez tváře. Ztráta existenčního smyslu, bezvýznamnost každého nadechnutí. Takové pocity jsem z koncertu měl. MGŁA hrála z celé diskografie, ale nejvíce prostoru mělo samozřejmě poslední veledílo “Exercises in Futility”, z něhož zazněla I, II, IV, V a VI. Nepochopil jsem, proč "trve black metal ultras" do MGŁy kopou jako do sračky pro hipstery. Nejspíše proto, že tito lidé vyznávají kapely hrající dva riffy stále dokola, bez nutnosti vnímat při poslechu do hloubky. MGŁA totiž momentálně určuje skutečnou kvalitu black metalu, nebo minimálně patří mezi tyto vyvolené.

Večer na Nové Chmelnici proběhl bez jakýchkoliv potíží a s nakonec velmi slušnou návštěvností. MALLEPHYR mě velice překvapili svým profesionálním a technicky bravurně zvládnutým setem. Jsou prostě absolutně sehraným tělesem, jehož se v ČR žádná jiná mladá kapela nemůže ani dotknout. REVENGE jsem protrpěl do konce a nemám z vystoupení vůbec nic, kromě pocitů nudy. Přehulený bordel, složený z kytary znějící jen jako hluk v pozadí za bicími na jedno brdo. Agrese na mě vůbec nefungovala. K tomu totiž nestačí jen zvukový chaos. MGŁA odprezentovala profesionální a technicky precizně odehraný koncert s vynikajícím čistým zvukem a ucelenou temnou atmosférou, která díky své jednolitosti pohltila. Hymnické melodie oslavující smrt a bezvýznamnost existence lidské bytosti ovládly celý prostor. MGŁA ukázala, kdo je pánem současné BM scény.

Za udělení akreditace děkujeme agentuře Obscure Promotion.