Brněnskou Melodku opanovali skřeti, flétny, šamanské bubny a tajemná atmosféra. Hlavním bodem večera byl křest alba hudebně/výtvarného projektu JEDEN KMEN - „Mlha“ a zároveň uzavření jejich kapitoly za vyprávěním mýtických příběhů veřejnosti.

Jako první přišli na pódium v lidovém oděvu Slováci STRIGôŇ. Díky nim jste se mohli oddat hopkání v rytmech středověké a fantasy hudby. V repertoáru měli skladby ze hry The Witcher 3 (Zaklínač), Gobanno od ELUVEITIE, slovanské, irské nebo keltské folklórní melodie, ale také třeba vlastní verzi hlavního motivu ze seriálu Game of Thrones. Dominantou pro mne byla bezesporu jejich úžasná zpěvačka Barbora, která zároveň hrála i na violoncello.

Vystoupení uskupení JEDEN KMEN mělo spirituální rozměr. Velký podíl na tom zastala překrásná zpěvačka a šamanka Skrík. Bonus na nahrávce nazpívala ve Švédštině, jinak byl zbytek písní v černé řeči skřetů. Většinu skladeb, např. „Mlha, Pohřeb“, doplnil zpěvák Ctibor Ostrý komentářem, o čem pojednávají. I přes značnou lingvistickou neobvyklost jsou příběhy uvnitř poutavé, a celkově po nás poslech vyžaduje zapojení více pozornosti a vnímání. Pro jednoho celý koncert představoval dlouhou meditaci se zavřenýma očima, pro druhého možnost uvolnit své vnitřní divoké jáství a osvobození ducha i těla pohybem a divokým tancem. Většina z nás se alespoň kývala do rytmů a vnímala silné vibrace šamanských bubnů a alikvotního zpěvu. Asi po půl hodině vystoupení přišlo na samotný křest „Mlhy“. Tato milá povinnost nepadla na nikoho jiného, než na kmotra nového alba, Zdenka Čepičku, který s kapelou album nahrával a opatroval jeho vývoj od prvních skřetích plenek, až po statného mladého bojovníka. Za moment už po bookletu a dvou plackách obřadně stékala ořechovice.

Pokud byste se o projektu chtěli dozvědět něco více, máte poslední možnost navštívit končící výstavu na brněnském hradě Špilberk, kde je pro Vás, pro velký zájem, prodloužena, a to až do 1.4.2018.

POSTCARDS FROM ARKHAM vydali loni v srpnu skvělé album „Manta“. A i když se už v Brně koncertně od té doby objevili, zahráli tehdy „pouze“ akusticky. Tentokrát, obklopeni mohutnou mlhou, vystoupili na Melodce s pořádnou metalovou náloží! Od začátku měli pod sebou velmi slušný vařící kotel, který se následně promíchal při wall of death. Během hodinové přípravy a průběžně kořeněném, melodickém setu, který utekl až nějak moc rychle, všem přítomným připravili průřez svou dosavadní diskografií. Z klasik zaznělo například: „Aeon Echoes, One World is not Enough“, z Manty nesměla chybět: „The Kvlt of Dream.“ Mám ráda živelná vystoupení. A když přímo mezi fanoušky skočí kytarista i s basákem, je to přesně ta přidaná hodnota co chcete! Naštěstí, první řady nezapomněly své imaginární kytary doma, a tak na plytké postávání stydlivého publika tudíž nezbyl prostor.

Poslední skladbou celé energické sady byla instrumentálka: „Polaris“, z desky: „Oceanize“, kterou zahrála aktuální sestava kolem kytaristy Frodyse v Brně společně poprvé.

Jelikož nás přepadla únava, skupinu AVERZE jsme kolektivně pozorovali z pozice kavárenských povalečů, takže za sebe nemohu hodnotit kvalitu zvuku. Nicméně pohled na publikum opojené hopsinkovou šťávou, sobotní nocí a přátelským pošťuchováním v podobě bitky se zbytky skřetích líčidel (které všem dobrovolníkům zdobily tváře i končetiny po většinu večera), byl vskutku zábavný a musím tak uznat, že si každý přišel na své. A komu by to bylo málo, na řadu přišla stará, nefalšovaná oldies diskotéka.

Podpořit skupiny přišla i řada lidí v kostýmech na larpy, což dotvářelo skvělou atmosféru večera. Obzvláště během oldies after party. Tady žádná Popelka o půlnoci neodešla, tady se pokračovalo až do rána. Jediné, co bych snad vytkla, byl na můj vkus až „přehulený“ zvuk během všech vystoupení, na to, že na akci bylo i několik dětí.
Závěrem chci všem organizátorům, pomocným silám, kapelám i samotným přátelům a fanouškům vyjádřit velké díky za vskutku legendární večer!