NAGLFAR se vrátili. To Švédi dokázali jak vydanou kompilací "Principium" z tohoto roku, tak chutí předvést se na koncertních pódiích, což jim umožnila agentura Quantheon Touring s koncertní štací Rise of the Cosmic Fire II. NAGLFAR byli doplněni o rakouskou akvizici ANOMALIE (sesterskou kapelu HARAKIRI FOR THE SKY) a SCHAMMASCH, kteří platí za špičku rituálního black metalu a za stoupající, jasně zářivou hvězdu na scéně.
Nová Chmelnice byl, řekl bych, dobře zvolený prostor pro podobný druh kulturního dění. Naplnit klub se však nepodařilo, alespoň nebyla splněna očekávání. Dále se projevila nesourodost spojení klasického black metalu a toho atmosferického, neboť i složení návštěvníků bylo rozhárané, fanoušky NAGLFAR nebavili dva první účinkující a naopak. Osobně jsem na tohle doplatil stejně tak.

ANOMALIE odstartovala pódiový akt mocně s "Visions I: Towards the Sun", stejně jako minulý rok v Brně. Hudba rakouské atmospheric/post-black metalové kapely působila procítěně, hudební nádoba naplněna silnými emocemi, jež až přetékaly. Bublající síla živelnosti a intenzity sdělení byla podpořena zápalem a oddaností samotných hudebníků na pódiu, hlavně pak otce projektu, Marrocka, pro něhož, dle jeho slov, je právě tohle turné nejdůležitější za celou jeho kariéru. Ten tentokrát obsluhoval také baskytaru, neboť se turné Thomas Dorning, jehož můžete znát z HARAKIRI FOR THE SKY, neúčastnil. Tlusté struny kapelník ovládal stejně skvěle, jako svůj emocemi prokreslený vokál, který přidával celku na působivosti. Na to, že s novým EP "Integra" ještě tolik válčím, se mi skladby z něj v živém provedení zamlouvaly. Měly až kosmický nádech, hlavně mě překvapily precizně odzpívané sbory, tvořené jak Marrockem, tak Torstenem (AGRYPNIE, ex-KING APATHY) a Ragnarem (BIFROST).

Pro mě osobně byli headlinerem švýcarští uctívači slunce SCHAMMASCH, které sleduji poměrně dlouhou dobu a jejich hudba i myšlenky jsou pro mě náboženstvím. Tedy hlavně jeho - Christophera. Veškerou hudbu i texty si tvoří sám, ale nutno podotknout, že mě překvapila kapela jako celek. Vznešená atmosféra s hypnotickým dotekem astrálních atmosfér, tvořených okultními vlivy z různých náboženstvích a mytologií, podpořená výbornou instrumentací, magicky uhrančivými vokály, z nichž jsem hltal každé vyřčené slovo, každou formuli, a naprosto zfanatizovaným projevem muzikantů, jimž z očí sálalo naprosté pohlcení rituálem. Především pak baskytarista byl doslova v transu. Christopher, jakožto velekněz rituálu, skrze svoji masku a zdobené roucho kázal své myšlenky o smrti a spiritualitě s naprostou elegancí a klidem, čímž tvořil dokonalý kontrast ke zbytku kapely.
"Golden Light", "Metanoia", "Chimerical Hope" - kapela do nás nalila jeden magický lektvar silnější než druhý. Ani jsem nevěděl, zda mám uhranutě stát, nebo do sebe nechat vstoupit tu energii a nechat se strhnout, a nakonec z toho vzešel mix všech těchto stavů. Jediné, co trošku kazilo dojem, byl příliš tichý zvuk, až jsem slyšel drhnutí strun baskytary. Plus v mezičase, kdy skončila skladba a byla pouštěna nějaká ta ambientní stopa, působily rušivě žvatlající lidé, díky kterým jsem se nemohl nerušeně nechat pohltit. Tyto pocity však přebilo až extatické zapálení, jež mě provázelo při dechberoucím vystoupení švýcarské kapely, která se snad brzy vytasí s nějakým plnohodnotným studiovým počinem.

NAGLFAR, to se prostě po SCHAMMASCH nedalo. Zaprvé, šíleně mě iritovalo neustálé burcování lidí, kteří byli tak opilí, že se chovali nemístně a obtěžovali svými netolerantními projevy druhé, s vykřikováním „hej hej hej“ jako na nějakém hevíku, zadruhé, zvuk nebyl úplně ideální. Kytarové party, aby jeden pohledal, ale možná to bylo i tím, že jsem stál v zadní části sálu na boku. Prezentace kapely jinak nebyla špatná, prostě klasický black metal s melodickými pasážemi, který měl dobrou energii, mně se však po SCHAMMASCH, kdy jsem byl ještě pohlcen rituální atmosférou, nepovedlo napojit. Možná, pokud bych NAGLFAR zažil v trošku jiné sestavě kapel, bych si je i užil, protože kapela splňuje přísné kvality klasického blacku.

Návštěvnost byla slabší, i když to napohled nevypadalo, a tak pevně doufám, že Chimera Black Production nevzdá svůj boj, protože v současnosti koná ty nejlepší koncerty. ANOMALIE se nechala plně strhnout spíše okultně/pohanským atmo-blackem, a i když studiově si zvykám těžko, naživo to fungovalo parádně. Perfektně sehraný koncert, z něhož doslova tekl koktejl silných emocí se skvělými muzikanty, kteří si dění na pódiu užívali a dávali do něj ze sebe nemálo energie. SCHAMMASCH ukázali, kdo je králem rituálního black metalu současnosti. Bylo ohromným zážitkem vidět muzikanty, naprosto pohlcené svým konáním, což se podepsalo na doslova omamné atmosféře, intenzitě a naléhavosti slov vyřčených Christopherem, jenž působil jako nějaký vznešený mytologický kněz, uctívající stará božstva. Na pohledy baskytaristy a kytaristy těžko zapomenout - posedlost a odpoutání se od reálného světa. Zbavení se smyslů a odplutí do světa mrtvých, kam jsme mířili i my, zbaveni tělesného bytí pod pódiem. NAGLFAR mi nesedli kvůli neschopnosti se sladit s klasicky znějícím black metalem po atmosferické dvojici kapel. Někdy jindy, někde jinde si je užiju více. Plus opilci, kteří úmyslně vráží do druhých, aby uspokojili své drsňácké ego, by měli mít zakázáno chodit na akce. Jak si má pak člověk užít koncert, když jej neustále obtěžují opilí primitivové?

Za udělení akreditace děkujeme agentuře Chimera Black Production.

FOTO: Slávka Virdzeková | Absinthia Photography