České metalové nebe rozčísl nedávno obrovský blesk. A záhy přišel další. Ani jeden ale nebyl tak úplně z čistého nebe. Oba totiž zapršeli z mráčku jménem Symphonity. První se týkal odchodu jejich bubeníka Martina do britských Cradle Of Filth a druhý byl spojen se jménem jejich nového zpěváka, kterým není nikdo jiný, než Olaf Hayer (Dionysus, Luca Turilli)! A tak když přišla možnost popovídat si s celou kapelou včetně jejich nového pěvce, neváhal jsem ani vteřinu. A tak se jedno lednové odpoledne sešla v brněnské K2 milá malá společnost kapely a dvou novinářů. A tak jsem spolu s Crimson Thunderem z Volumemaxu využil příležitosti a pokusil se podrobně vyzpovídat v současnosti jistě nejzajímavější českou kapelu.

Na začátek bych se chtěl zeptat, proč jste se rozešli s vaším bývalým zpěvákem?
Libor: No, my jsme se tak úplně nerozešli. Spíš jsme se dohodli na ukončení spolupráce. Vilda je sice skvělej zpěvák, ale byl tu problém s živýma vystoupeníma. Jednak neměl čas a jednak má taky už nějaký ty roky. Takže jsme se dohodli, že se poohlídneme po někom jiným, ovšem Vilda bude na nové nahrávce hostovat ve dvou skladbách.

Jak jste se dostali ke spolupráci s Olafem?
Libor: Měli jsme sice nějaké zájemce z Čech, ale většinou to byla bída s nouzí. Takže jsme se rozhodli oslovit rovnou špičky v tom oboru a Olaf je první na řadě. Takže jsme mu zaslali nahrávky, Olafovi se to líbilo, takže v létě přijel, udělali jsme zkoušky, a protože jsme si padli do oka i po lidské stránce, tak jsme se domluvili na spolupráci.

Uvažovali jste ještě o někom jiném?
Libor: Uvažovali, ale vzhledem k tomu, že Olaf byl první kdo se ozval, tak už jsme další nabídky neakceptovali.

Další změnou, co se sestavy Symphonity týče, je odchod vašeho bubeníka Martina do Cradle Of Filth. Je tam jako stálý člen nebo pouze jako záskok? Na stránkách COF se totiž objevilo, že je tam pouze jako záskok během turné...
Libor: To je asi problém, že to ví jenom Martin (smích). 
Tom: Ale na stránkách bicí, pro které dělá firemního hráče, už je uveden jako stálý člen, takže pravděpodobně už je v tuto chvíli stálým členem. Ale nevíme to přesně, přesně to ví asi jenom on. 
Ivoš: Já to vím přímo od něj, je to pravda. 
Libor: Ale vlastně tohle taky nebyl blesk z čistýho nebe. Martin už u nich byl několikrát na zkouškách. 
Tom: Už asi rok tam jezdil. 
Libor: Ten bývalý bubeník se totiž tak nějak rozmýšlel, co vlastně. Nejdřív měl teda zaskakovat na turné, ale nakonec to bude na delší dobu.

A jak se vůbec dostal na ty zkoušky COF?
Libor: Myslím, že to bylo přes nějaké kontakty, co si získal ve Velké Británii, když tam hrával s kapelou Mantas. Což je vlastně formace bývalého kytaristy Venom.

Máte už za Martina náhradu?
Tom: Máme dohodnuto, že koncerty, které budou v létě, bude hrát jako host Štěpán Smetáček.

Když už jsme u koncertů. Plánujete teď nějaké rozsáhlejší turné nebo to bude jenom pár koncertů?
Libor: To bude záležet na domluvě, protože Olaf má jako prioritu Dionysus a ty teď pojedou turné. Takže to bude všechno záležet na domluvě. Zatím je ale priorita vydat desku.

A máte už představu kdy by deska mohla vyjít?
Libor: Momentálně začínáme jednat s labely. Včera jsme se o tom bavili s Olafem. Takže zatím ještě nevíme.

A máte už alespoň připravený její název?
Tom: Zatím máme jenom maskovací pracovní název (smích). Toť vše. 
Libor: Zatím vlastně nemáme pojmenovaný ani všechny songy. I z těch čtyřech, který jsi teď slyšel, pro jeden ještě Olaf nevymyslel název...

Takže texty skládá Olaf?
Libor: Ne, ne, ne. Texty si rozdělilo víc lidí. Zatím jeden text psal Olaf, dva texty psal Tomy König, což je textař slovenské kapely Vindex a ještě jeden nebo dva texty bude dělat náš bývalý basák, který psal texty na minulou desku. Takže více lidí. A ještě myslím Petr Kratochvíl, který taky psal už na minulou desku, tady má taky jeden text. Takže čtyři lidi.

Když jsme textů, tak bych se chtěl zeptat na pár písniček. "The Silence – Memories", "Silence Forsaken" a "Relief Reverie" mají podtituly "Part 1", "Part 2" a "Part 3". Jedná se tedy o nějaký koncept?
Libor: To jsi právě slyšel, to byla ta první... 
Tom: To byla ta první věc. Je rozdělená na předehru, a pak ten zbytek. 
Libor: Protože ten celek má asi deset nebo jedenáct minut, takže jsme to takhle rozsekali.

Na nové desce jste nahrávali i se symfonickým orchestrem, jaká to pro vás byla zkušenost?
Libor: No určitě zajímavá, protože tihle lidé pracují ve studiu trochu jinak, než metaloví muzikanti. Takže tam vidíš věci jako korekce partitur, což my normálně neděláme (smích). Každopádně to bylo velmi zajímavé a celkem zábavné.

Chtěl bych se zeptat, co to bylo za orchestr?
Libor: Bylo to spíš poskládaný z různých lidí... 
Tom: Dirigoval to pan Podařil a on si vybral tým lidí, každou sekci a vlastně to takhle poskládal. Nebyl to žádnej regulérní orchestr, prostě on si ty lidi vybral a udělal si z toho orchestr čistě pro tuhletu příležitost.

A uvažujete třeba i tom, že byste někdy se symfonickým orchestrem i vystupovali?
Libor: No, s celým orchestrem asi zatím ne, ale uvažujeme o tom, že bysme udělali alespoň jedno vystoupení...

Na novém albu se objeví i coververze písničky od Neny – Anyplace, anywhere, anytime. Zajímalo by mne, proč jste si vybrali zrovna tuto skladbu?
Libor: Mně se celkem líbí předělávky popových věcí do metalu a tohle myslím ještě nikdo neudělal. Takže jsme předběhli Edguy a podobné (úsměv). A myslím, že se to celkem povedlo.

Myslíte si, že teď, když s vámi zpívá Olaf máte větší šanci na úspěch v zahraničí?
Libor: Tak přece jenom Olaf je známá persona.Tak doufáme (smích).

Chtěl bych se zeptat ještě na nahrávání desky. Kde jste vůbec nahrávali a kdo novou desku produkoval?
Libor: Ta deska se zatím nahrává dost po částech. Takže se zvlášť nahrály bicí, zvlášť smyčce, zvlášť kytary, basa. Bicí se nahrávali v House Of Audio v Německu a nahrával je Dennis Ward producent Pink Cream 69. To byla celkem příjemná zkušenost. Martin to namlátil docela rychle, takže zbytek pobytu byl takový prázdninový (smích). Smyčce už jsme probírali a zbytek nahráváme v domácím studiu. Vokály teď nazpíval Olaf ve Wolfsburgu? 
Olaf: Ne, bylo to v Giffhornu. 
Libor: Ale to je pouze promo verze a vokály se ještě přetočí.

Od dob nahrávání Goddess Of Revenge došlo k velkým změnám v kapele a novou desku tak nahrávala dost změněná sestava. Co bylo příčinou těch změn?
Libor: Je pravda, že v podstatě jsem z té sestavy zůstal jenom já (smích). Náš bývalý bubeník se tak nějak ztratil. Odstěhoval se a totálně přerušil kontakty se všema. Takže vůbec nevímeco teď dělá. Tady Ivoš, klávesák a Tom přišli v době, kdy jsme ještě koncertovali k minulé desce. A Olaf přišel teď.

A jaký je podle tebe největší rozdíl mezi sestavou, která nahrávala G.O.R. a tou, která nahrávala tuhle desku?
Libor: Největší rozdíl je asi v tom, že když jsme nahrávali Goddess Of Revenge, tak to nebyla regulérní kapela. To jsem byl v podstatě jenom já a bubeník. Vilda se k tomu přidal až když bylo všechno hotový a jenom to nazpíval. Zatímco teď je to regulérní kapela, a každý z těch muzikantů tam přispěl svými party a nápady.