Vesmír - prostor plný hvězd, planet a jiných anomálií představuje nezměrnou krásu. Pohled je však i druhý a nikoli tak pozitivní. Totiž ten, že je kosmický prostor nekonečnou prázdnotou, v níž lidská existence nemá žádný význam. V němž je lidský parazit jen parazitem. Nedůležité smetí, jež putuje jen k bezvýznamnosti a smrti. Prostor, jejž spousta lidí vnímá jako chladný, děsivě nekonečný a spojuje si jej se samotou, která člověka obklopí ze všech stran. Z těchto negativních pocitů a emocí vychází hned několik black metalových kapel, jež můžeme zařadit do škatulky space black metal.

Ani v jednom případě nejde o viditelné hvězdy, které by sledovalo mnoho lidských existencí. Důvodem je, že nejde o přitažlivé úkazy. Vzpomeňme třeba na DARKSPACE, jejichž poselstvím je absolutní prázdnota a nikde nekončící chlad. Já jsem si pro svou recenzi vybral sólový projekt BORGNE, za nímž stojí multiinstrumentalista Bornyhake (PURE, DEATHROW, CRYFEMAL).

Ten k sobě přizval klávesistku Lady Kaos, kterou můžete znát z dívčí black metalové kapely ASAGRAUM. BORGNE je projekt, jenž plyne ve sférách, kam se mnohým nechce nahlížet, ve sférách odtažitosti industrial black metalu s kosmickou myšlenkou. Každé album nahrané švýcarským poutníkem mezi hvězdami je odlišné, přesto dohromady vytváří mozaiku misantropických výjevů, jež vám způsobí pocity nebytí. Vtáhnou vás do prázdnoty, jako když černá díra pohlcuje okolní hmotu.

Poslední nahrávka BORGNE s hluboce významovým názvem “[∞]” je opět odlišně zářící hvězdou od ostatních temných sester v souhvězdí apokalypsy. Jde opět o temnou hmotu, jež pohlcuje veškeré světlo do svých útrob, ale tentokrát se rozpíná do větších rozměrů a pojídá více a více pestrý obsah, a to ať už hudební postupy, tak i nálady, které jsou sice tíživé a odtažitě nepříjemné, ale už ne tak, jako dříve. Své slovo tu dostává čistá přemýšlivost a snovost, jako by kapelník hlouběji přemýšlel o kosmické podstatě a nacházel v ní spíše jakýsi klid než zmar. Že by smíření či prozření?

“[∞]” začíná doslova explozí světel. Industriální beaty, nepříjemné kytarové mrazení a následný black metalový roj asteroidů, v němž pulsují kosmické samply, za které musím Lady Kaos pochválit, protože celou desku nádherně znepokojivě podbarvují. Bornyhakův vokál se šíří temným prostorem jako dozvuk, ozvěna, kterou zachytíte svými radary, ale nevíte, z jakého směru vlastně vycházejí.

“[∞]” se tváří jako nekompromisní hudba, která má jediný cíl - vrhnout posluchače do nekonečna, mimo čas, do samoty a prázdnoty. Je v tom ale víc. Tentokrát budete s BORGNE rozjímat nad tou úlevou, když plujete mezi hvězdami. Po hvězdném dešti “La porte du chaos” a “Peu importe si elle m'aura aveuglé” na řadu přichází doom metalové rozjímání s “Un temps périt”. Zvuková pouť zde překvapí pomalým doomovým tempem, ženským snovým hlasem a space atmosférou, která v písni nabírá na rozměrech, přerůstajících přes pozemské vnímání veškerenstva. Pohltí vás hvězdné dálavy a vy se budete cítit krásně, přestože budete ztraceni.

Tím překvapení nekončí. “I Tear Apart My Blackened Wings pt.2 / Sun” překvapí melancholicky snovými rockovými prvky, které vysvitnou jako polární záře s akustickou pasáží a čistým mužským zpěvem. Bornyhake se jako muzikant skutečně snaží rozvíjet a otevřít oči. V tomto případě ku prospěchu věci.

“[∞]” je o prázdnotě a samotě, o kosmické velikosti a temnotě, ale také o kráse, uchvácení a zamyšlení se nad tím vším. Bornyhake nahrál album, které je nejpřístupnější a nejotevřenější z diskografie BORGNE, přesto zůstala nekompromisnost v budování oné negativní nálady a sonická “agrese” vůči smyslům posluchače. “[∞]” je spojení misantropické odtažitosti a lehké rockové chytlavosti, která ortodoxním vyznavačům hudebního hluku může vadit, ti otevření ji přijmou jako obzvláštňující. Lady Kaos je dalším prvkem posunujícím zvuk BORGNE do jiných dimenzí. Aranže Lady Kaos, její samply a klávesové party jsou opravdovou lahůdkou. “[∞]” je industrial se vším všudy, proto odpouštím umělejší bicí a strojový zvuk. Ono to k žánru tak nějak patří a bez toho by taková hudba nepůsobila tak, jak působit má.