Návrat na scénu. Přesně tím je pro mě novinka amerických KAMELOT. Po rozčarování z poněkud nedochuceného alba „Poetry for the Poisoned“ jsem si od tvorby těchto powermetalistů potřeboval na nějaký čas odpočinout. Chuť na další kousek z jejich tvorby se dostavila až letos. Tedy po osmi letech. A myslím, že to bylo právě včas.

I díky osmileté pauze mám totiž konečně pocit, že KAMELOT nepřešlapují jen na místě a „The Shadow Theory“ je celkem svěží a zábavná věc.

Samozřejmě, že kapela stále sází především na melodiku, příjemné (nejen) kytarové linky a zajímavé aranže pod vedením dvojice Youngblood-Palotai. I na novince ukazují, že si hravě poradí jak s romantickými baladami, jako v případě duetu „In Twilight Hours“, tak s rychlejšími a agresivnějšími věcmi, ze kterých stojí za zmínku zejména „Kevlar Skin“ a „MindfFall Remedy“.

Nedá se přitom říct, že by pánové kalkulovali s prvoplánovou líbivostí. Naopak, některé skladby se vám výrazněji dostanou do uší až po vícero posleších. Jako třeba právě „MindFall Remedy“, která vás pohltí spojením melodiky, orchestrálních aranží a growlingu.

Kombinace melodičnosti a agresivity, kterou i díky growlingu najdete také v dalších skladbách, pomáhá desce asi nejvíc. Je to věc, která novinku asi nejvýrazněji odlišuje od poněkud mdlých věcí, jako byla „Poetry for the Poisoned“.

I spousta dalších skladeb navíc působí svěžejším dojmem. Například „Phantom Divine“, „Burn to Embrace“ nebo „The Proud and the Broken“. A přestože se na albu občas objeví i věci, bez kterých by se deska obešla, „The Shadow Theory“ určitě stojí za pozornost.