.. a tak vstupujeme do nového roku 2017. Nahrávek už se pár vyrojilo a to je dobře. Namátkou THE GREAT OLD ONES, FIDES INVERSA, ENDALOK, IMHA TARIKAT nebo po neuvěřitelné době nové album SHAARIMOTH. Mám rád to příjemné mrazení v zádech, s čím že zase kde jaká kapela přijde.

Co se týče poctivě death metalového kolbiště, tak s novou nahrávkou vyrukovali také  maltští "Beheaded". Ano, čtete dobře, maltští. Upřímně neznám žádnou jinou kapelu z tohoto státečku. Nicméně i přes to jsou BEHEADED vcelku známou formací na death metalovém trhu. Jejich kariéra čítá i s novinkou pět alb a přežili zde již dvaadvacet zim. Velice čerstvě si pamatuji jejich koncert v Praze, kde předskakovali italským technikům HOUR OF PENANCE. Zde BEHEADED nakopali Italům zadky a nám pod podiem také. Totální a poctivá smršť.

Kapela přichází s novým albem nazvaným "Beast Incarnate", přičemž opět pod křídly Unique Leader Records. Pokud někdo vyhledává kvalitní a ne zrovna profláklý death metal, Unique Leader Records budiž vaší biblí. Na novou nálož jsme museli čekat dlouhých pět let, tudíž očekávání byla na místě. Jsem rád, pokud vítězí kvalita nad kvantitou. (KATAKLYSM by se mohli inspirovat).

Přihlédneme-li ke složení hudebníků, tak zde došlo k zásadní a pro mě osobně velice příjemné změně. Za bicími zde působí už od roku 2014 Davide Billia, avšak toto je jeho první nahrávka s maltskou bestií. Mám pro tohoto bubeníka neuvěřitelnou slabost. Inu, posuďte sami. "BrutalDave" působí dále i v ANTROPOFAGUS, SEPTYCAL GORGE, REPULSIVE DISSECTION " a nové album namlátí i u zmíněných HOUR OF PENANCE. To je celkem slušné portfolio. Další přibyl do sestavy kytarista a to Simone Brigo známý z italských BLASPHEMER.

Inu, přejděme k albu samotnému. Pokud něco kvituji na tvorbě BEHEADED, tak je to určitá přirozenost a poctivost. V dnešní záplavě "slammovaček", nebo naopak ultra technických záležitostí typu ARCHSPIRE, kde už se zdá, že album nahrály nějaké hodně chytré počítače a lidský faktor aby zde člověk pohledal, se k "Beheaded" vždycky rád vrátím. Ona slova potvrzuje již první song s titulním názvem "Beast Incarnate". Nekompromisní skladba s velice(!) důkladným riffem, který se mně osobně zažral do mozku a považuji ho za takový pomyslný styčný bod alba. Přesně toto je zvuk BEHEADED. Mimoto jsou zde i přes přímočarost znatelné působivé přechody, zejména z dílny maestra Billii. Vokál Calleja není utopený. Naopak vyčnívá nad všemi nástroji. Žádné chrochtání, či hluboký growling, ale vokál trochu evokující Petera z VADER.

BEHEADED se zdají být ve výtečné formě. Miluji ten kompromis, který nasazují v porovnání techniky a přirozenosti. Ještě na vyšší obrátky zařadí skladba "The Horror Breathe", kde se hned ze začátku dočkáme kytarového sola, které ovšem není v běhu alba ojedinělé. Inu, proč ne. Opět zapůsobí Billiova bicí artilerie, to si opravdu užívám. Ač jsem v první skladbě vychvaloval výtečný riff, tak zde mě maličko štve zastřenost kytar. Mohly by vylézat více na povrch. Calleja si do toho ovšem kecat nenechá, jeho vokál je posazený opravdu hodně vysoko. V obdobném duchu káže i "Crossing the House of Knives" s naprosto kulervoucí závěrečnou pasáží.
Se čtvrtou "The Black Death" ovšem přichází na BEHEADED vcelku netypická část alba. BEHEADED a osm minut dlouhý song ? To stojí za pozornost. Nějaké progresivní taškařice jsou vyloučeny! Hehe. Skladba se dokonce uvádí intrem za zvuků skřípající lodi a šumu vln. Právě z těchto zvuků se začne vyluzovat první z riffů, za udávání rytmu bicí artilerie. Jak se dalo čekat, nebo spíše nečekat v podobě BEHEADED, skladba se nikam nežene a nabírá až jakési doomově sabbatovské nálady. Kvílení kytar, Billiho dvojšlapka a Callejuv naléhavý vokál. Pokud jsem opomněl basu, vězte, že to bylo pouze z mé nepozornosti, ta se v produkci naštěstí, jak je dnes zvykem, neztrácí a promlouvá do muziky, jak si patřičně zaslouží. Každopádně ono trýznivé tempo vydrží skladbě zhruba do půlky a pak už se zařadí patřiční rychlostní stupeň. Nicméně skladba se vrství příjemně a onen experiment BEHEADED vyšel.
Za nejpovedenější skladbu na albu považuji předposlední "Fid-dalm ta´ dejjem". To riffování bych pozlatil. Agrese, technika, nápady se nešetří.

Pokud to sečtu, ono pětileté čekání se vyplatilo. Máme v rukou velice poctivý kov smrti, který je složen lidsky, přirozeně a uvěřitelně. Ono primitivnější vyznění není na škodu. Dnešní "ultrameganejvíc" technical death metalové bandy mě v tomto ohledu vůbec nebaví a právě proto BEHEADED děkuji a smekám!