Italští technici HOUR OF PENANCE jsou řekl bych  velice známou akvizicí. Tito neznabohové sfoukli vítr z plachet hodně tech/death kapelám, díky dvěma po sobě jdoucím počinům; „Paradogma“ a „Sedition“. Vrcholná díla italského death metalu. HoP se dostali na vrchol a lidé dychtící po kovu smrti jim to žrali z rukou. Já byl mezi nimi. Dodnes, když tyto nahrávky poslouchám, tak mlaskám blahem a chci víc!

No a popravdě.. chci víc právě toho, co HoP tvořili v minulých časech, jelikož tito milovníci všeho technického jaksi začali ztrácet na síle. „Regicide“ vydané v roce 2014 bylo nemastným neslaným počinem, především umělým a sterilním. Nevím, jestli HoP skladby jen vytahali ze šuplíku, nebo se jim prostě vytratila inspirace, ale tento počin byl velikým zklamáním  a jakýmsi vztyčeným prstem do budoucna. Tím pádem se italové dostali do nezáviděníhodné pozice. Další podobný "fail" by si jistě nikdo nepřál. Na posledním vydařeném „Sedition“ byla výmluvná i délka. V průběhu půlhodiny do nás HoP nasekali totální námrd, dokonalost, preciznost, absolutno. Šmitec! Je mi smutno, když to poslouchám. Jelikož na „Regicide“ se HoP pachtili v neuvěřitelných padesáti minutách. Na tech/death prostě přehnaná délka a pokud nejste GORGUTS, tak taky dosti nudná a nezáživná.

Tak tedy HOUR OF PENANCE po třech letech oznámili vydání nového alba s názvem „Cast the First Stone“ a to i se změnami v sestavě. Jamese Payna vystřídal na bubenické stoličce Dave Billia. Ano, o tomto tlučmistrovi jsem psal už v předešlé recenzi na maltské BEHEADED, jelikož i na té se podílel. Chválou jsem nešetřil, tudíž to už jen shrnu; ten chlap je blázen.
Hrací čas na novém debutu se opět smrsknul na pěknou půlhodinku, což jsem kvitoval s povděkem a byl jsem rád, že si to pánové z Itálie opět urovnali v hlavách.

S vyzněním „Cast the First Stone“ se v sám sobě moc nevyznám, co se názoru týče. Ono to má smysl, samozřejmě. Avšak nahrávka mi přijde neuvěřitelně sterilní, umělá a takřka neškodná. Pokud si nahrávku pouštím naprosto nezaujatě, tak je to.. prostě fajn. Nepřijde vám to ale málo ? Oproti výše zmíněným milníkům se HoP totálně vzdálili sami sobě. Jakoby se snad snažili být chytlavější, nebo snad i komerčnější. Bylo zvykem, že mi HoP jednoduše vystřelili mozek z hlavy. Celé je to na můj vkus moc přístupné. Billia sice hraje opět geniálně, ale sám to neukope. Kytarová stránka oproti počinům z předešlých let značně pokulhává. A ona vtíravá nosná melodická linka v titulní skladbě mě dohání k šílenství. Toto jsem naposledy slyšel od AMON AMARTH. Nic proti AA, o tu kapelu se nezajímám, avšak, jak může něco takového vzejít od HoP je mi záhadou. Možná jsem přehnaně kritický, ale srovnejte toto album s „Paradogma“, či „Sedition“. A abych si tedy našel ještě něco; výpravnost a epičnost, o jakou se italové snaží jim nesedí taktéž. Prosím pánové, orchestrace ne. Já vím, že je to dnes in, ale ne. Ovšem abych jen nekřivdil tak musím poznamenat, že album skvěle sedí pohromadě a temnější vyznění celé produkce se mi vcelku zamlouvá.

Řemeslně dobré, přístupnější. Avšak umělé, sterilní a oproti předchůdcům vyjma „Regicide“ nenápadité a zdá se, že ušité horkou jehlou. Spíš než palba snaha o atmosféru, epično. Jiní HoP, kteří se mi nezamlouvají, avšak věřím, že dobrého ohlasu se jim dostane. Je to škoda, nezbývá, než mít radost z nové italské krve - AD NAUSEAM. Tuto kapelu mimochodem vřele doporučuji.