Mám rád kapely, které mají vlastní zvuk, vlastní tvář a jednoduše jediné hrábnutí do strun vám hned poví, co že je to za kapelu a že nemáte co dočinění s další z mnoha kopírek. Právě takoví  INQUISITION jsou. Seznamte se s jedinečným duem - Dagon, Incubus. Dva bratři v blacku, kteří nikdy neukročili ze své cesty a dál razí cestu plnou specifických riffů a "žabích" vokálů. Ač nemám moc rád nazývat  kapely "kultem", jelikož dnes se tak sama nazývá poměrně značná část black metalových kapel, které mají na kontě první demo,  tak INQUISITION si toto přirovnání rozhodně zaslouží.

INQUISITION vznikli v kolumbijském Cali, kdy ještě drtili špinavý thrash metal pod jménem GUILLOTINA, ale tato etapa se brzy uzavřela, kapela se přestěhovala do amerického Seattlu a dala se na cestu pro ně ideální - cestu hodně specifického black metalu s nezaměnitelným soundem. 

Inkviziční tribunál má na kontě 6 plnohodnotných alb, přičemž tituly jako" Ominous Doctrines of the Perpetual Mystical Macrocosm", či "Nefarious Dismal Orations" bych se nebál označit za legendární a vrcholy žánru ve svém roce. Ovšem dnes se píše rok 2016 a INQUISITION přichází se zbrusu novou nahrávkou s opět krkolomným názvem "Bloodshed Across the Empyrean Altar Beyond the Celestial Zenith".

Ještě jsem od INQUISITION špatné album neslyšel. Pokaždé si říkám, že výš už to prostě nejde, že předchozí album už je prostě strop a konec, čau. Podařilo se tedy INQUISITION postoupit zase do jiných sfér kosmu ? Ano i ne. Ovšem s předstihem mohu říci, že deska je to opět sakra skvělá a žánroví kolegové budou tedy mít co dělat, aby INQUISITION setřásli ze svého trůnu, alespoň pro tento rok. Obzvlášť přihlédneme-li k tomu, že alba DEATHSPELL OMEGA, AOSOTH, či SVARTIDAUDI jsou zatím v nedohlednu.

Přistoupíme tedy k albu samotnému. Za prvé by stálo za to zmínit obal alba a to z toho důvodu, že artwork předchozí desky byla s prominutím hovadina. Od Girardiho jsem už tedy viděl spousta zajímavějších prací. Ovšem tentokrát už je opět všechno v pořádku.
Co se samotné muziky týče, tak zde INQUISITION přistoupili (nečekaně..) opět ke svým tak typickým postupům, které snad musí mít patentované. Hned první skladba "From Chaos They Came" je prostě geniální. Kvituji, že je zde mnoho změn a skladba je přes svou přímočarost zajímavá a všechny aspekty INQUISITION na vás doslova vyskočí z repráků. Vypíchl bych druhou část songu, kde mi Dagonovo riffování v jedné fázi mírně evokuje mocné AOSOTH. Mluvil jsem zde o změnách..to mě nutí k tomu, abych přistoupil k druhé a dle mého jediné písni, která je pouze skvělá a né geniální, mluvím o "Wings of Annu". Není zde mnoho prostoru pro nějaké zajímavější nápady a tak se skladba v druhé půlce prostě jen zopakuje, když to zjednoduším. Ovšem co si budeme, kdyby tohle vypadlo z rukávu neznámé kapely, tak si ji najdu, pokleknu a uctívám. To je takový neduh toho, že máte přílišná očekávání. První tři skladby se tedy vezou v rychlém tempu, Incubus dává bicím co proto. Já jeho hraní prostě miluji. Se čtvrtou skladbou s názvem "Black Aeon Shall Cleanse" se tempo zmírňuje a INQUISITION hrají na atmosferičtější notu, což jsem kvitoval už na jejich předchozích nahrávkách. Někde jsem slyšel názor, že co je pomalé, tak je nudné. CO ? Dagonovy riffy a  vybrnkávání v tomto rozpoložení dostávají více prostoru a člověk se opět přesvědčuje, že takhle prostě nikdo jiný nehraje. S "Mystical Blood" už opět bicí dostávají co proto a přímočarost je zde jasně slyšitelná, přičemž souhra Dagona s Incubusem je opět skvělá. Ti chlápci jsou nějak spirituálně propojení, jinak si to nedovedu vysvětlit. Ještě bych se rád zastavil u songu s názvem "Through the Divine Spirit of Satan the Glorious Universe is Known ", schválně si všimněte toho prastaře znějícího riffu v úvodu písně, jak kdyby vypadl z ruky Darkthrone.  Každopádně, nebudu vám zde vypisovat každý song zvlášť. Co můžu na sto procent říci, je to, že INQUISITION opět neuhnuli ze svého tradičního stylu. Fanoušek INQUISITION si opět přijde na své a ten, komu se INQUISITION příčí, což jsem zaslechl většinou kvůli barvě vokálu, tak se do toho asi opět nedostane. Ovšem mohu takového člověka potěšit tím, že Dagonův vokál nabral trošku jiného produkčního rázu. Je více zapuštěn do muziky samotné a nevyjímá se už tak vysoko, jako na předchozích albech - zdá se být ještě temnějším. Jinak mi produkce přijde přirozenější. Na minulém albu se mi příčila jakási strojovost. Maličko na albu nechápu to, že po outru se dočkáme outra ještě jednoho, ale to danou věc vůbec neshazuje. Určitě k tomu Dagon s Incubusem měli svůj důvod.

Sečteno podtrženo. INQUISITION jsou kapela, která neumí vydat špatné album a podle mě by se jim to nepovedlo, ani kdybych chtěli a to je dobře. Jedinou změnu vidím v produkci a také v pestrosti alba, což jsou samozřejmě plusové body navíc.  Teď už jen očekávat datum 24.10, kdy INQUISITION vystoupí v pražském klubu Storm po boku ROTTING CHRIST, SCHAMMASCH a MYSTIFIER.