Je mi velkou ctí si popovídat s mozkem a srdcem kapely SEVEN a to s Honzou Běhunkem (přezdívaným "Kirk" - kdo ví, pochopí, kdo neví - najde si).

Nedávno jste vydali své nové CD/LP "Mury". Jak a kde probíhalo natáčení?

Ahoj a krásný den všem vašim čtenářům. :-)

Desku jsme natáčeli v Plzni u Jaroslava Brouzdy v Gallery Sound. Příprava každé desky je náročná a vždy je to velká výzva. Čím víc je kapela připravená, ale i produkce, představa - jak by to mělo vypadat, tak je to lepší a ušetří se hodně času. Tedy pokud nemáš možnosti jako kapely, kde se točí celý rok i déle. Je strašně důležitých věcí - pohoda, energie a síla kapely. Vše se to promítne na nahrávce a to si myslím, že se nám povedlo. Točili jsme 14 dní a pak si nechali odlehnout uši, a když jsme si od toho dost odpočinuli, tak jsme to smíchali. Byla to moc fajn a příjemná práce.:-)

Jak dlouho vám trvalo vytvořit skladby? Byla to dlouhá cesta nebo šlo vše rychle?

Nejsem zastánce vydávat desku za každou cenu každý rok a protože musíme, ale protože nadešel čas, je to vyvrcholením emocí, toho co cítíš a proto to chceš zaznamenat. Nahrávám a ukládám si všechny nápady. Pak je nejhorší se tím prokousat, vše poslechnout a co mi přijde zajímavé, tak rozpracovat. Pak to celé dáme do kupy s kapelou a znova se tím zabýváme, jestli je to či není dobré a jak to udělat lépe. Vybírali jsme z přes dvě stě nápadů, z toho se vybralo padesát a z toho dvacet. Nakonec jsme vybrali 12 písní, které se nám zdály nejlepší. Ale to vždy až čas a fanoušci ukáže, jak moc se to povedlo či ne, ale momentálně z toho máme super pocit, i kritici se vyjadřují skvěle.

Na albu se objevili i dva hosté - konkrétně Honza Toužimský a Pavel Bouček. Přiblížil bys nám, jak vznikly tyto spolupráce?

Pavel Bouček, je můj dlouholetý kamarád, klávesák a spoluhráč z bývalé kapely Whitelight, kde zpíval Petr Kolář. Je to velmi šikovný a skromný muzikant a co je nejvíc, že chápe, co bych si k určité písni přál zahrát a jaký zvuk, takže jsem oslovil jeho a jsem rád, že si udělal čas a natočil to právě on. S Honzou Toužimským jsme si velmi blízcí jak hudebně, tak lidsky a jeho zpěv a frázování je naprosto úžasné, jsem moc rád, že si s námi zazpíval v písni JIHOČECH. :-)

Kapela SEVEN má za sebou jak anglickou, tak i českou tvorbu, a zároveň působení na naší i zahraniční scéně - můžeš nám přiblížit rozdíly těchto dvou světů?

Vždy se mě lidé ptali, proč také neuděláme česky zpívanou desku, tak jsme se o to pokusili. Je to poprvé co jsme si dělali texty sami a mám pocit, že se Jirkovi Kombercovi moc povedly :-) O zahraničí? Těžko se to říká, ale největší rozdíl je v přístupu a to asi ve všem. Když se třeba s promotérem nebo s umělcem (Doro Pesch, Blaze Bayley, Victor Smolski, atd.) na něčem domluvíš, třeba i rok dopředu, vše platí a to i bez smlouvy. U nás je to až na pár výjimek do poslední chvíle nejisté, co bude a co ne. Tím třeba myslím začátek setu kapely na festivalu, místo v deset začneš až v jednu a tak vše okolo. To samé se zvukem, nikde se nám venku nestalo, že by nás někdo nějak omezoval, protože nejsme hlavní hvězda, všichni se chovají ke všem stejně, hlavně odvedou svoji práci a to dokonale. To, co je dobré se stejně samo ukáže a nemusí se tomu kazit zvuk a málo svítit. :-D Ale na druhou stranu, také vím, že někdy je to velmi obtížné a těžké nazvučit kapelu, abych všem nekřivdil. :-) Myslím si, že v zahraničí více ocení, když někdo něco umí, když uděláš svoji práci dobře. U nás je bohužel známka kvality a popularity, když jsi v televizi a máš známé na správných místech. Pak si tě možná někdo všimne a přitom ani nezáleží, jak moc jsi šikovný. Ale nechci si stěžovat, mám to tady vše moc rád a holt je to tak. :-) Ale také možná díky tomu je tu tolik šikovných a talentovaných lidí ve všech směrech.

Je to prostě tak, a máme to všichni stejně, tak není důvod to vůbec řešit. :D

Ohledně tvé osoby málokdo možná ví, že jsi spolupracoval se zvučnými jmény jako třeba Láďa Křížek nebo právě Doro Pesch, a další. Na koho nejlépe vzpomínáš, a s kým by sis rád zahrál, kdybys měl možnost?

Opravdu jsem měl velké štěstí a mohl si zahrát, či jamovat s muzikanty a umělci o kterých se mi v mládí zdálo, splnil jsem si sny i ty nemožné.

Všechny osobnosti i ty méně známé se kterými jsem měl možnost hrát, učit se od nich bylo pro mě vždy úžasné a nezapomenutelné období. Pro mě, moci vzít kytaru a hrát na ni, vnímat ty vibrace, je naprosto vše, vše co jsem si mohl kdy přát. To, co se děje, když kapela dobře funguje a ta atmosféra při koncertě je nepopsatelná. Zahrát si s kýmkoliv byla a bude pro mě vždy radost a velká čest.

S kapelou SEVEN jsi dosáhnul určitě několika svých snů. Co bys doporučil jako člověk životem zkušený ostatním? Životní heslo, zkušenost - a nemusí to být jen hudební rada do života?

Jen píle a obrovská dřina tě mohou dovést do cíle. I když budeš padat na zem a ostatní se ti budou posmívat, je potřeba znovu a znovu vstát a jít dál. Nemusí se ti splnit všechny sny, ale píle tě k nim určitě dovede a když ne, stane se z tebe lepší člověk.

Poslední, avšak důležitá věc - v následujících dnech se chystá váš křest nového alba. Kdy a kde tento křest proběhne?

Křtů bude více, ale teď bude 29.4. v kulturním domě ve Štěpánovicích. Bude to velký mejdan se spousty hostů. Na všechny se hodně těšíme a budu moc rád, když se potkáme i kdekoliv jinde. :-)

Hosté: Dodo Doležal, Gepard, P.Kolář, R.Zíka, M.Djelmo, J.Kejšar, M.Przecek, K.Dráb a mnoho dalších.

Díky, Kirku, za super rozhovor.

Děkuji za otázky, přeji Všem hodně dobré hudby a krásný den. H.K.B