Ach ty zatracené škatulky, chce se mi povzdechnout… V infu o albu – v kolonce žánr - jsem byl chtě nechtě nucen zvolit nic neříkající označení metal, jelikož přesnější popis muziky, kterou SIX DEGREES OF SEPARATION hrají, nejde jednoznačně určit. Ne, že by tito sympatičtí Moraváci byli kdovíjací eklektici, to rozhodně ne…přesto je jejich tvář natolik specifická, že jedním nebo dvěma slovy ji nelze popsat.

Nahrávka s podivně znějícím názvem „Triotus, Tricephalus and Tribadism“ je již druhým řadovým albem SDOS. Předešlá „Moon 2002: Nocturnal Breed“ se u hudební veřejnosti setkala s úspěchem a kapela si jistě získala nemálo příznivců. Novinka byla proto očekávána s napětím, ale možná i s lehkou nedůvěrou (především kvůli tomu, že odešla zpěvačka Magda Malaníková…nyní má tedy kompletní vokály na starost mužské osazenstvo). Pakliže albem minulým se dostali SDOS do podvědomí fanoušků jako víceméně doom metalová kapela (čistokrevný doom to sice nebyl, ale jednoznačně převažoval), v současnosti již o SDOS takto mluvit nelze. Doomových prvků znatelně ubylo, a do popředí se dostal thrash s lehkým nádechem progrese a heavy metalu (i když s tímto označením určitě bude leckdo nesouhlasit). Samozřejmě, že se ale nejedná o klasický thrashmetal – SDOS nějaké škatule neřeší a kombinací prvků z let minulých a současných dodávají posluchači nevšední hudební zážitek, který umocňují výrazné melodie, zpěvné refrény a relativní nekomplikovanost skladeb (kapela sází na přímočarost, což se jí zjevně vyplácí – přesto se však nejedná o miliónkrát omleté klišé „sloka-refrén-sloka-refrén“). Na české poměry velice dobrý zvuk (často opomíjená baskytara nehraje někde v pozadí, ale je velice dobře čitelná) spolu s hudebními nápady všech zúčastněných vytvářejí efekt zvaný „lehké podupávání do rytmu“, který je však brzy vystřídán mnohem větší odvázaností (návštěvníci koncertů SDOS o tom jistě vědí své).

Jak jsem již zmínil na začátku, kapela v mezičase promíchala sestavu (odešli kytarista, klávesák, bubeník a zpěvačka). Magda, jakožto nejviditelnější členka sice neměla na nahrávce předešlé úlohu vůdčí, přesto její hlas dokonale pasoval do tehdejší podoby SDOS. Na novou, agresivnější desku, se však dle mého názoru mnohem lépe hodí vokály basáka Doctora a kytaristy Wlassoida (hrubější hlas), takže mě její absence zas až tak nemrzí. Co zde ale musím zmínit, je to, že Doctor pravděpodobně trpí lehčí vadou řeči (nebo tak jenom zpívá?) - zkrátka, místy si šlape na jazyk. Nechci zde nikoho zesměšňovat, to v žádném případě! Přijde mi to ale přeci jen trošku neobvyklé (jinak se mi Doctorovo zabarvení hlasu nesmírně zamlouvá, i když posluchači, kteří se s ním setkávají poprvé, si budou muset asi chviličku zvykat).

Podrobnějšího rozboru skladeb se ode mne nedočkáte – každá, sama o sobě může být hitem. Výrazněji vyčnívají pouze tři z nich:. „This Night Is Mine“ je obzvláštněna použitím kláves, ve „From Twilight To Dusk“ dostávají prostor dechové nástroje, a v bonusovém tracku „Lonesome“ zazní hlas Zuzky Lípové z DYING PASSION (ta samozřejmě odvádí kvalitní práci). Pokud by se někdo obával, že kapela na své doomové kořeny úplně zapomněla, ve výsledku zklamán nebude. Jejich progresivní doom (nebo jak to nazvat) pouze dostal novou podobu. Velice dobrá záležitost jsou tihle SIX DEGREES OF SEPARATION, to vám tedy řeknu…

PS: Doporučuji omrknout webové stránky kapely, takhle má vypadat profesionálně odvedená prezentace!